Dokonalé výhledy z Vysokého nad Jizerou

Náměstí Dr. Karla Kramáře – kostel sv. Kateřiny Alexandrijské – divadlo Krakonoš – Park básníků – Márinkův kříž – Dykova skála – zřícenina hradu Nístějka – horská ves Jilem – Na Farských mlýnech – Vlastivědné muzeum – náměstí Dr. Karla Kramáře

náročnost: střední

Horské městečko Vysoké nad Jizerou vyrostlo na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor v nadmořské výšce 420–720 metrů. Jeho území se skládá z pěti místních částí – Vysokého nad Jizerou, Sklenařic, Tříče, Stará Vsi a Helkovic. Vysocko je proslulé svým ochotnickým divadlem, výborným vysockým červeným zelím zvaným hlavatice nebo unikátním Metelkovým mechanickým betlémem. Vysoké nad Jizerou je ideální lokalitou k pěším výletům do blízkého i vzdálenějšího okolí, nabízí svým návštěvníkům také cyklistické vyžití a v zimních měsících je tím pravým místem pro všechny milovníky lyžování. Na jedenáctikilometrové žlutě značené stezce lze poznávat bohatou historii i současnost města a také si vychutnávat půvabnou krajinu a krásné výhledy na panorama Krkonoš. Výchozím bodem je náměstí Dr. Karla Kramáře, kde také stojí rodný dům tohoto vysockého rodáka, prvního ministerského předsedy Československé republiky.

Stezka pokračuje kolem budovy radnice, městské knihovny a kostela sv. Kateřiny Alexandrijské až k divadlu Krakonoš. Divadelní budova je působištěm stejnojmenného spolku divadelních ochotníků a stojí zde od roku 1925. Divadelní spolek Krakonoš je pokračovatelem tradice ochotnického divadla ve Vysokém, započaté roku 1786. Divadlo disponuje i loutkovou scénou a od roku 1971 se zde koná Krakonošův divadelní podzim – národní přehlídky amatérských divadelních souborů.

Městské sady nebo také Park básníků, kam vás stezka dále povede, nabízí možnost se pohlédnout do krajiny díky plastické mapě české a polské části Krkonoš, která je umístěna v altánku postaveném v parku. Najdete zde také pomník spisovatele Karla Havlíčka Borovského nebo busty Viktora Dyka a Antonína Sovy, kteří patřili mezi pravidelné návštěvníky města.

Za parkem budete míjet místní hřbitov a fotbalové hřiště, od kterého pokračujete mezi poli a loukami po pěšince lemované jeřáby. Už tady se vám otevírá pohled na hory a vrcholy Krkonoš. Tak se jen na chvíli posaďte na lavičce, kde kdysi sedával vysocký rodák a spisovatel Zdeněk Rón, vychutnejte si jedinečný výhled na Čertovu horu, Plešivec, Lysou horu, Kotel, Zlaté návrší, Kozí hřbety, Luční horu a Žalý a pak pokračujte k místu, kde stojí od roku 1848 Márinkův kříž. Z lavičky pod lípou se vám otevírá rozhled na celý vnitřní hřeben Krkonoš.

Cesta vinoucí se mezi poli s obilím, kapustou nebo vysockým červeným zelím vás zavede na okraj lesa k Dykově skále. Tento žulový balvan, přivezený z Mumlavy z harrachovského Nového Světa, kde básník též pobýval, označuje oblíbené místo básníka Viktora Dyka při jeho houbařských vycházkách do okolních lesů za jeho pobytů ve Vysokém v letech 1917–1931. Ve vysockých lesích, pokud je zrovna správná sezona, i dnes můžete zkusit štěstí při hledání hub. A kdo ví, třeba si domů přinesete kromě nezapomenutelného zážitku z výletu také něco dobrého k večeři.

Po mírném klesání a stoupání lesem stále po žluté turistické trase přes Pohaniště, Nivy, Buky a Hradsko dorazíte k zřícenině hradu Nístějka. Hrad byl založen v polovině 14. století rodem Valdštejnů. V druhé polovině 15. století hrad vyhořel a zpustl. V roce 2006 byl proveden poslední archeologický výzkum pozůstatků hradu. Část vykopávek je vystavena ve Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou. Buky na stráni nad Jizerou jako zbytky původní květnaté bučiny byly současně se zříceninou hradu Nístějka s výskytem vzácné rostliny lopuštíku skloněného vyhlášeny roku 1996 za chráněnou přírodní památku.

Zde se nabízí možnost si okruh zkrátit a z křižovatky se po silnici vrátit kolem Vojákova mlýna, původně mlýna a dnes obytné budovy, zpět do Vysokého.

Ale pokud máte chuť objevit další nádherná místa, pak od Nístějky seběhněte po silnici podél Farského potoka k rozcestníku Pod Nístějkou, který vám ukáže správný směr vycházkového okruhu. Přes kamenný most pokračujete po žluté značce do Jilmu. Horská ves Jilem je nejníže položené místo vysockého katastru a od roku 1960 je připojena k Poniklé. Podle informační tabule umístěné na trase v Jilmu, zde býval oblíbený hostinec Na Táboře. Pokud vás přepadne hlad, musíte dnes sáhnout do batohu do vlastních zásob. Tak snad jste svačinu nezapomněli doma.

Dále budete stoupat po silnici, která je zároveň značenou cyklistickou trasou č. 4295. Během této části trasy se dozvíte další zajímavosti o historii i současnosti míst, kterými procházíte díky zde instalovaným informačním tabulím. Cesta vás povede kolem míst, kde v letech 1931–1943 stával skokanský můstek vysockého ski klubu, dále tam, kde již v 18. století stávaly Farské mlýny nebo okolo dnes již pustého koupaliště, které bylo zbudováno vysockým okrašlovacím spolkem v letech 1924 až 1925. Pokračujete k rozcestí Nad koupalištěm, odkud se vrátíte po silnici nahoru zpět do Vysokého.

Zde určitě poznáváte místa, kolem kterých jste šli na začátku tohoto okruhu. Míjíte fotbalové hřiště, hřbitov a Park básníků. Pokud tudy budete procházet na podzim, zpomalte a rozhlédněte se, zda pod vzrostlými letitými jírovci nečeká jeden kaštan do kapsy jako vzpomínka nebo jen tak pro radost.

Už jen pár kroků a dojdete k prostranství, kde stojí kostel sv. Kateřiny Alexandrijské a divadlo Krakonoš, odkud je to jen kousek zpět do výchozího bodu, na náměstí dr. Karla Kramáře. Ještě se však nezapomeňte zastavit ve Vlastivědném muzeu pro Vysoké nad Jizerou a okolí, kde si můžete prohlédnout unikátní expozici Krakonošů, dále expozici o lyžování, historii města, dějinách divadla nebo místních rodácích.