Historie lesních ekosystémů
Dolování, zpracování rud, rozvoj hutnictví, sklářství a posléze budní hospodaření vyvolalo v uplynulých pěti staletích velkou poptávku po dřevě. To vedlo k rozsáhlým změnám v někdejší přirozené skladbě krkonošských lesů, jejichž druhové složení odpovídalo úživnosti stanovišť, nadmořské výšce a klimatickým podmínkám.
Zásahy člověka však změnily původní složení krkonošských lesů. Ročně se těžilo až 35 000 m3 dřeva. Došlo k dramatickému úbytku listnatých a smíšených porostů. Na jejich místo byly v 18. až 20. století vysazovány přehoustlé a labilní smrkové monokultury, převážně špatné genetické kvality. Snížilo se zastoupení buku, jilmu, jasanu, javoru a z lesů téměř vymizela jedle. Kyselý jehličnatý opad vedl ke zhoršení kvality lesních půd a snížila se prostorová, věková i druhová rozmanitost krkonošských lesů.
Nástup průmyslových imisí ve 2. polovině 20. století vedl k rozsáhlému poškozování až odumírání druhotně založených, málo odolných horských lesů.
Krkonoše se nacházejí v sousedství tzv. Černého trojúhelníku, oblasti, kde byla v té době největší imisní zátěž z celé Evropy. Společně s přemnožením hmyzích škůdců to vedlo k odumření více než 8 000 ha horských smrkových lesů. Odstraňování následků průmyslových imisí je proto prioritním posláním lesního hospodaření v Krkonoších.
Dřevina | Současná druhová skladba | Přirozená druhová skladba | Druhová skladba optimální |
---|---|---|---|
Jedle bělokorá | 0,1 | 15,55 | 9,19 |
Kleč | 6,9 | 6,13 | 6,13 |
Modřín opadavý | 0,9 | 0 | 0 |
Smrk ztepilý | 86,7 | 49,44 | 49,03 |
Jehličnany celkem | 94,6 | 71,12 | 64,35 |
Buk lesní | 2,6 | 26,68 | 30,43 |
Jeřáb ptačí | 0,6 | 1,30 | 2,37 |
Ostatní listnáče | 2,2 | 0,9 | 2,85 |
Listnáče celkem | 5,4 | 28,88 | 35,65 |
Druhová skladba přirozená (potenciální klimax): přirozená druhová skladba podle souborů lesních typů
Druhová skladba optimální: druhová skladba přirozená upravená podle imisně ekologických podmínek a podle zonace národního parku