210 bpm, Hranolky, Kokrháč, Nelávka, Klínovvka, Fošínka. Krkonoše budou mít nové lávky, postavili je studenti a studentky architektury

Lávka přes Pudlavu, aneb Hranolky

Ateliér Hlaváček–Čeněk–Minarovič
Vedení projektu: Dalibor Hlaváček, Martin Čeněk, Tomáš Minarovič
Studentský tým: Radim Baláž (autor konceptu), Daniela Haladová, Petr Eibisch, Veronika Kudrnová, Alena Richterová, Jan Stuchlík, Martin Sýkorský, Michal Zapletal

Ke Špindlu zády, k Labské čelem. Ha! Lávka! Brodili jsme se závějemi, abychom ji konečně viděli, pohřbenou pod sněhem. Byla tam! Bez zábradlí. Hranolky nahradí nevyhovující lávku na modré turistické trase spojující Špindlerův Mlýn s Labskou boudou. Lávka překonává říčku Pudlavu, nabízí výhled na vodopád a druhou stranou se obrací směrem do Labského dolu. Atmosféru místa podtrhuje vůně dřeva a šumění tekoucí vody. Návrh svou materialitou i barevností reaguje na přírodní prostředí. Nosnou konstrukci a zároveň pochozí plochu tvoří deset podélně uložených masivních modřínových hranolů. Vizuálně převažující dřevo doplňuje decentní cortenový detail. Na spádové straně lávku rámuje subtilní zábradlí, na straně protější jeho funkci plní lavička poskytující nerušený výhled na Pudlavský vodopád. Jednoduchý návrh s místem nesoupeří, lávka se snaží být jeho přirozenou součástí. 

Instagram: https://instagram.com/hranolky.pro.krnap?igshid=Mzc1MmZhNjY=

Vizualizace a fotografie ke stažení

Lávka přes Boudecký potok, Kokrháč

Ateliér Kordovský–Vrbata 
Vedení projektu: Petr Kordovský, Ladislav Vrbata
Studentský tým: Petr Meloun (autor konceptu), David Ludvík, Jonáš Klvaň, Petr Matyáš, Zuzana Nucová, Jan Pelikán, Adéla Plašilová, Veronika Pokorná, Michal Pospíšil

Lávka Kokrháč je umístěna na Krakonošově cestě propojující Horní Mísečky a Dvoračky, kde překonává Boudecký potok. Okolní prostředí tvoří hustý les, jeho tichou atmosféru doplňuje jen zurčení potoka a skřehot tetřeva. Hlavní nosnou konstrukci lávky tvoří dva HEB profily, které jsou ztuženy třemi příčně uloženými I profily. Lávku lemuje zábradlí ze svařených plechů ve tvaru obdélníku. Pochozí část se skládá z modřínových hranolů uložených na trny, které zároveň slouží jako kotvící prvek zábradlí k hlavní nosné konstrukci. Cílem je, aby veškeré spoje byly skryté a nedocházelo k zatékání a degradaci materiálu. Snadná montáž lávky a možná výměna dřevěných prvků jsou klíčovými body konceptu.

Instagram: https://www.instagram.com/_kokrhac_/

Vizualizace a fotografie ke stažení

Lávka nad Friesovou strouhou, Nelávka

Ateliér Mádr–Tomš
Vedení ateliéru: Josef Mádr, Štěpán Tomš
Studentský tým: Tereza Smažinková (autorka konceptu), Petra Biliková, Sabina Ježková, Šimon Mezovský, Matěj Střecha

Představovali jsme si skromně vyhlížející lávku pro skromné místo. Vznikla lávka tak prostá, že není vlastně vidět. A tak vznikl koncept NELÁVKY. Vana naplněná hlínou a kamením. Začala cesta hledání správného materiálu pro konstrukci tak, aby na místě vydržela co nejdéle. Došli jsme ke klíčovému prvku konstrukce...ŠTĚTOVNICI, která byla pro náš záměr perfektním řešením. Prvek dobře zvládne těžké podmínky vyplývající z prostředí a pochozí vrstvy. Lávka je doplněna minimalistickým ZÁBRADLÍM z ohýbané ocelářské výztuže, které koncept správně dotváří.  A co je NEJLEPŠÍ?  Odhadovaná životnost lávky je minimálně 50 LET!

Instagram: https://www.instagram.com/lavka_nelavka/

Vizualizace a fotografie ke stažení

Lávka ve Svatém Petru, Fošínka

Ateliér Mádr–Tomš
Vedení projektu: Josef Mádr, Štěpán Tomš
Studentský tým: Václav Železník (autor konceptu), Samuel Boroviak, Ester Lucia Kohútová, Monika Pečená, Juraj Vronka, Daniil Solovev, Petr Sulan, Natálie Zdražilová

Lávka leží ve Svatém Petru, na rozmezí intravilánu a extravilánu na pěšině pod ulicí Údolní. Vede přes Svatopetrský potok, je položena rovnoběžně se splavem a návštěvník si ho tak může celý prohlédnout. Konstrukci mostovky lávky tvoří 17 fošen, které jsou položeny na výšku a jsou staženy závitovými tyčemi. Díky tomu je mostovka subtilní, ale zároveň staticky obstojí jakožto hlavní nosná konstrukce. Zábradlí je tvořeno z pozinkované oceli. Zábradlí je neseno pásnicí uchycenou na závitové tyče, ke které jsou navařeny štíhlé ocelové profily. Použité exotické dřevo azobé mnohonásobně prodlouží životnost mostovky.  V Krkonošském národním parku bude muset odolávat vlhkosti z potoku a okolí, i nepříznivým zimám. 

Instagram: https://www.instagram.com/svatopetrske_lavky/

Vizualizace a fotografie ke stažení

Lávka u Trkače, 210bpm

Ateliér Seho–Poláček 
Vedení projektu: Hana Seho, Jiří Poláček
Studentský tým: Štěpán Mareš (autor konceptu), Martina Divišová, Natálie Poláková, Lucie Tiralová, Roman Totušek, Michaela Vilímková

Voda šumí, příroda se probouzí a naše kroky, zatím lehké, postupují údolím. S pokorou vnímáme klidné znovuzrození přírody. Dříve, než si stihneme užít všechny krásy, stává se cesta strmou, příroda surovou a krok těžkým. Tep se zvyšuje neúměrně nadmořské výšce. 210 bpm. Voda hučí, začíná sněžit, mrzne. Cesta se klikatí a v jejím největším záhybu, u Rudného potoka, končí. Koryto potoka cestu přerušilo a lavina zahalila. Tvar lávky dotváří zakřivení cesty směrem z Obřího dolu na Sněžku. Je vyrobena z kovu, aby odolala vnějším nepříznivým podmínkám. Nosné profily trojúhelníkového průřezu zabraňují hromadění vody na povrchu konstrukce. Lávka je rozdělena na tři díly, které se dají snadno dopravit na místo.

Instagram: https://www.instagram.com/210bpm_/

Vizualizace a fotografie ke stažení

Lávka Klínovvka 

Ateliér Valouch–Stibral
Vedení projektu: Štěpán Valouch, Jan Stibral 
Studentský tým: Veronika Vávrová (autorka konceptu), Timotej Hlaváček, Klára Hrdličková, Karolína Hustá, Karolína Myšková, Ondřej Pecháček, Laure Philippe, Petra Rychtarčíková, Linh Ha Trinh, David Vintera

Lávka dlouhá, na pohled utilitární, respektující přírodní bohatství, a přesto trvanlivá, masivní a výrazná. Nová konstrukce ocelové lávky, doplněná o dřevěnou pochozí část, nahradí tři dřevěné kulatiny. Zdánlivě designový doplněk, zábradlí, ve skutečnosti tvoří hlavní nosný prvek lávky, Vierendeelův nosník. Téměř dvanáctimetrová konstrukce je složená ze dvanácti opakujících se segmentů. Koryto Klínového potoka přechází zešikma, přímo tak směrově respektuje stávající pěší trasu. O to větší překvapení lávka přináší svým materiálovým řešením v kombinaci s nepřístupnou lokací. 

Vizualizace a fotografie ke stažení

Fakulta architektury ČVUT v Praze (FA ČVUT) je nejstarší a největší institucí u nás poskytující vzdělání v oboru. Nabízí studentům propojení teorie a praxe, její pedagogický sbor tvoří špičkoví architekti, urbanisté a designeři. FA ČVUT pracovištěm orientujícím se na výzkumnou, vědeckou a uměleckou tvůrčí činnost. Zdejší studenti a absolventi se každoročně umisťují na předních příčkách respektovaných studentských architektonických a designérských soutěží. Více informací najdete na www.fa.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm cca 18 000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 350 akreditovaných studijních programů a z toho přes 130 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201.–250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.