resortní organizace
Přizpůsobení dostupnosti
Pozor padající stromy!

Na celém území národního parku, kde se vznik a zánik řídí podle přírodních zákonů, je zvýšené riziko samovolného pádu větví a stromů. Do lesa vstupujete na vlastní nebezpečí!

TZ: Bobři se vracejí i do českých Krkonoš

3. 4. 2024 Aktuality

Dobré zprávy jsou někdy doprovázeny i jinými, méně radostnými. První doklad (alespoň nám známý) o tom, že se do Krkonoš po několika staletích vrátil největší evropský hlodavec bobr, byl totiž získán v důsledku jeho usmrcení automobilem.

Bobr byl nalezen na kraji hlavní silnice č. 14 – přímo naproti jezu na Jizeře v Horní Sytové (součást obce Víchová nad Jizerou).  Foto: Miloš Jakoubek
Bobr byl nalezen na kraji hlavní silnice č. 14 – přímo naproti jezu na Jizeře v Horní Sytové (součást obce Víchová nad Jizerou). Foto: Miloš Jakoubek

Hlodavec byl nalezen na kraji hlavní silnice č. 14 – přímo naproti jezu na Jizeře v Horní Sytové (součást obce Víchová nad Jizerou). Jednalo se o statnou samici o hmotnosti 18 kg, velmi pravděpodobně březí. Jiného mladého jedince zachytila kamera mobilního telefonu u mostu přes Jizerku ve Vítkovicích v Krkonoších. Což jsou místa značně vzdálená dosud známým výskytům bobrů v oblasti Českého ráje.

Bobr evropský (Castor fiber) byl na území Čech vyhuben na přelomu 18. a 19. století, od konce minulého století se ale migrací z Rakouska, Bavorska a také ze Saska proti proudu Labe vrací do Česka a znovu osídluje stará území. V podhůří Jizerských hor se již vyskytuje na Frýdlantsku (řeka Smědá, Dubový rybník) i v povodí Nisy. V krkonošské oblasti se zatím bobři vyskytovali jenom na severovýchodním úpatí Krkonoš v povodí říčky Bobr, a to asi od roku 2010. Do Čech se ale zatím z tohoto směru nešíří. Výše uvedené nálezy z konce letošní zimy naznačují, že bobří kolonizace bude do Krkonoš postupovat proti proudu Jizery a jejích přítoků. Nutno poznamenat, že horská krajina není pro bobry nikterak příhodná – na prudce tekoucích řekách své hráze nepostaví a také dřevinná skladba zdejších břehových porostů jim příliš nevyhovuje. Dá se tedy očekávat, že pokud se tu tento zajímavý živočich, schopný svými vodními díly výrazně přetvářet krajinu, uchytí, bude to spíš jen na lučních potocích v podhůří.

 

Další informace o aktuálním dění v Krkonošském národním parku najdete na facebookovém profilu https://www.facebook.com/spravakrnap

Bližší informace:
Mgr. Radek Drahný, MBA, tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností Správy KRNAP
tel.: 737 209 900, e-mail: rdrahny@krnap.cz, www.krnap.cz