TZ: Chráněná území jsou drahokamy v koruně české přírody a krajiny

24. květen je dnem, kdy slavíme Evropský den chráněných území (European Day of Parks) . V České republice máme v současné době čtyři národní parky. Krkonošský národní park je nejstarší, Národní park Šumava je největší, Národní park Podyjí je nejmenší a Národní park České Švýcarsko je nejmladší. V dohledné době by tuto exkluzivní rodinu českých národních parků mohlo rozšířit Křivoklátsko. Vedle národních parků je v Česku ještě 26 chráněných krajinných oblastí. Role chráněných území v zachování přírodního, kulturního a historického dědictví je nezpochybnitelná a nezastupitelná.

„Národní parky v České republice zaujímají 1,51 % území státu a reprezentují určitý standard ochrany území národního nebo nadnárodního významu, zajišťují nezbytný prostor pro nerušený vývoj přírodních procesů v jinak oslabené evropské krajině, kde představují rovněž významný ostrov biodiverzity,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

České národní parky jsou zatím malá rodina institucí, které se navzájem obohacují a inspirují. Požádali jsme jejich ředitele, aby u příležitosti Evropského dne chráněných území okomentovali vždy nějaký jiný národní park, než ten, v jehož čele stojí.

Ve funkci nejdéle působící ředitel Správy Národního parku Podyjí, Tomáš Rothröckl, zhodnotil KRNAP: „Krkonošský národní park, náš nejstarší, vždy byl a je pro mne vzorem efektivního pojetí velkoplošné ochrany přírody. Konzistentně je zde zajišťována péče o jedinečné a neopakovatelné hodnoty ostrůvku ‚tundry v srdci Evropy‘ při respektu k dynamice vývoje přírody v lesních ekosystémech a zároveň k nezastupitelné roli místních lidí – rozumných hospodářů v horských podmínkách. A zároveň je to významná regionální instituce, která dlouhodobě ukázkově plní roli na poli kulturním a osvětově-výchovném. Spolehlivě kooperuje se sousedním polským protějškem a příkladně se etabluje i v evropských ochranářských strukturách. A to vše s věčným handicapem jednoho z návštěvnicky nejpřetíženějších chráněných území na světě. Obdivuhodné!“

Ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch uvedl: „České Švýcarsko jsme přivítali v rodině našich národních parků jako zatím poslední přírůstek, který ale za něco přes dvě desítky let získal zasloužený respekt. Nejen pro zásadovou ochranu mimořádných přírodních fenoménů, ale také pro otevřenou komunikaci v celém širším regionu. Nejmladší přirozený les v Česku, který nyní v Národním parku České Švýcarsko vzniká, dává tomuto chráněnému území další smysl a šanci představit veřejnosti neuvěřitelnou sílu obrodných přírodních procesů.“

Pavel Hubený, ředitel Správy Národního parku Šumava řekl: „Ze Šumavy k Podyjí je to kousek. Oba parky byly vyhlášeny ve stejný den. Obdivuji kolegy ze Správy, jak si poradili s tím obrovským množstvím nepůvodních akátů a jak se jim dnes skvěle obnovují přirozené listnaté lesy. Odvedli skvělou, a pro veřejnost přitom téměř neviditelnou práci.“

Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko dodal: „Návštěvnická veřejnost Národní park Šumava jistě vnímá spíše z perspektivy rozsáhlých rekreačních možností a krásných krajinných scenérií. Já osobně si cením také dlouhodobé ochrany zdejších lesů, majících často pralesovitý charakter a řady revitalizací cenných rašelinišť. Celé území Šumavy se díky tomuto úsilí správy národního parku během posledních dekád rozvinulo v jedinečný přírodní prostor s mimořádnou biodiverzitou.“

---

Historie evropských národních parků začala ve Švédsku, kde bylo v roce 1909 vyhlášeno hned devět národních parků. Evropský den chráněných území (European Day of Parks) vyhlásila Europarc Federation právě na tento den. Každý rok jej slaví na stovkách chráněných území po celé Evropě. Evropský den chráněných území (European day of Parks) si klade za cíl přivést lidi blíže k přírodě a zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany přírodních krás v chráněných územích a důležitost ochrany přírody ve spojení s udržitelným rozvojem.

Europarc Střední a Východní Evropa je jednou z regionálních sekcí Federace Europarc. Sdružuje členy federace z Bosny a Hercegoviny, Česka, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska