Resort životního prostředí
Česky TZ: Slavíme Evropský den chráněných území
Správa Krkonošského národního parku se připojuje k dnešním oslavám Evropského dne chráněných území. Tento svátek připomíná význam dobře koncipované a udržované sítě velkoplošných chráněných území na evropském kontinentu a jejich roli v zachování přírodního, kulturního a historického dědictví. V České republice máme v současné době čtyři národní parky, přičemž Krkonošský národní park je nejstarší, a 26 chráněných krajinných oblastí. Tato velkoplošná chráněná území vedle zachování přírodovědeckých hodnot nabízejí prostor pro poučení i oddych, pokud tyto aktivity probíhají šetrným, nebo jak je stále běžnější označení, udržitelným způsobem.
Krkonoše – pohoří pro svou podobu se Skandinávií označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy – jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor pokrývají horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Druhově bohaté jsou také kary, vzniklé působením ledovců v minulosti, s velmi důležitou rolí lavin v současnosti. Snaha našich předků o ochranu tohoto území vyvrcholila v roce 1963, kdy byly Krkonoše vyhlášeny národním parkem.
„Za téměř šest desítek let trvání národního parku se krkonošská ochrana přírody musela vypořádat s celou řadou problémů a vlivů, které se bytostně dotýkaly existence a podstaty národního parku,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Na jedné straně se podařilo odvrátit realizaci plánu na vybudování lyžařského areálu v Modrém dole, na straně druhé vzniklo pod heslem „hory patří pracujícím“ nesčetné množství velkoobjemových rekreačních zařízení, někdy navíc nevalné architektonické hodnoty. A v podobné situaci jsme i dnes, i když už pod jinými hesly. Téměř denně řešíme zhoubný fenomén apartmánového bydlení a návštěvnost Krkonošského národního parku – 13 milionů návštěv nás řadí k pětici nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Náš úkol, totiž obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny, představuje každý den ohromnou výzvu,“ dodal Böhnisch.
Z hlediska ochranářské práce se celá řada věcí daří. Úspěšná je přestavba dříve hospodářských lesů nevhodného druhového složení zejména v nižších polohách hor na lesy přírodě blízké. Paleta výzkumných aktivit a navazujících projektů pomáhá zadržovat vodu v krajině a na dříve uměle odvodněná místa se vracejí nejrůznější mokřadní biotopy včetně rašelinných smrčin. Díky spolupráci s místními hospodáři se rozšiřuje péče o horské louky, které se nám odvděčují návratem řady druhů rostlin a bezobratlých na lokality, kde byly v minulosti běžné. Nebývale narůstá fenomén dobrovolnictví. Zvládání turistického tlaku na Krkonoše by nebyl možný bez kvalitní péče o turistickou infrastrukturu – cesty, turistické chodníky, odpočinková místa a naučné stezky. Pro tuto mnohaúrovňovou péči jsou Krkonoše velmi dobrou značkou, z níž profituje celý region, který žije z cestovního ruchu.
Přes všechny tlaky na zdejší přírodu jsme letos již potřetí úspěšně obhájili certifikát přeshraniční spolupráce Federace EUROPARC „Transboundary Parks“. Mezinárodní komise hodnotí například harmonizaci strategických cílů, praktickou péči o přírodu, ale např. i komunikaci s veřejností. „Krkonoše byly jedním z prvních certifikovaných přeshraničních parků v Evropě,“ uvedl Robin Böhnisch. „S polskými partnery máme společné logo, společnou strategii péče o oba parky, koordinujeme monitoring přírody, ekologickou výchovu, máme společné projekty, pravidelně se potkáváme, učíme se jazyk svých partnerů. Krkonoše jako hory žádná politická státní hranice nezajímá. Příroda je tu jen jedna. A my se tomu snažíme jako správci území přizpůsobit,“ dodal.