resortní organizace
Přizpůsobení dostupnosti
Pozor padající stromy!

Na celém území národního parku, kde se vznik a zánik řídí podle přírodních zákonů, je zvýšené riziko samovolného pádu větví a stromů. Do lesa vstupujete na vlastní nebezpečí!

TZ: Slavíme světový den lesů a vody

21. 3. 2024 Aktuality

Dnes slavíme Světový den lesů a zítra Světový den vody. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.

U Lysečinského potoka, foto Radek Drahný
U Lysečinského potoka, foto Radek Drahný

Lesy na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma zabírají plochu 37 000 hektarů, což je 62 % území (jen národní park cca 79 %). S ohledem na charakter pohoří se většinou jedná o horské smrčiny (43 %) a smrkové bučiny nebo jedlové bučiny (40 %). Olšové jaseniny jsou s 0,2 % nejméně zastoupeným typem lesa v Krkonoších.

„Většinou se jedná o úzká liniové stanoviště vázané právě na nejbližší okolí daného potoka nebo prameniště. Můžeme si to představit zpravidla jako několik metrů až desítek metrů široký pruh podél toku,“ vysvětluje lesník Václav Jansa, vedoucí odboru Péče o národní parku Správy KRNAP. „V minulosti v rámci hospodářského využití lesů docházelo ke slučování stanovišť v rámci zjednodušení hospodaření při tvorbě hospodářských souborů a tím pádem k degradaci stanoviště. Laicky řečeno naši předkové taková místa zahrnuli do okolních porostů a zalesňovali smrkem a tím změnili přirozené společenství,“ doplnil Jansa. „Pro nás to je dneska unikát a chováme se k němu s odpovídajícím respektem, tak abychom dřeviny, které do původní dřevinné skladby nepatří, odstranili a následně stanoviště nechali samovolnému vývoji,“ doplnil. Jak je z označení stanoviště patrné, jedná se o místa, kde dominantními dřevina jsou olše šedá a jasan ztepilý. Najdeme je například na Lysečinském potoce, v údolí Jizery pod křižovatkou na Mýtě nebo na Janovickém potoce za Bolkovem.

Zejména v souvislosti s letošním výročím stojí za to zdůraznit význam horských smrčin. Jedná se o přirozené stanoviště smrku, který je dnes téměř považován za nepřítele krajiny. Ty jsou pro Krkonoše charakteristickým stanovištěm a právě na nich v roce 1924 Jan Nepomuk František hrabě Harrach vyhlásil na Strmé stráni v Labském dole první přírodní rezervaci v našich nejvyšších horách.

 

Další informace o aktuálním dění v Krkonošském národním parku najdete na facebookovém profilu https://www.facebook.com/spravakrnap

Bližší informace:
Mgr. Radek Drahný, MBA, tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností Správy KRNAP
tel.: 737 209 900, e-mail: rdrahny@krnap.cz, www.krnap.cz