Kolem Harrachova

Skokanské můstky Harrachov – Lesnická a myslivecká expozice Šindelka – Hornické muzeum Harrachov – NS Živá mrtvá Mumlava – Sklárna Harrachov

náročnost: nízká

Výchozím bodem výletu, během kterého budete objevovat pěkná místa horského střediska Harrachova, jsou skokanské můstky. Ty se nacházejí ve dvou areálech. Areál středních můstků u hotelu Skicentrum, kde jsou skokanské můstky s kritickým bodem 40 m, 70 m a 90 m. Výše na Čertově hoře je umístěn areál velkých skokanských můstků vybudovaný v letech 1978–1983 se skokanským můstkem s kritickým bodem 120 m a s nejznámějším mamutím můstkem pro lety na lyžích, který má po poslední přestavbě v roce 2000 kritický bod 185 m. Na mamutím můstku se konalo v letech 1983 a 1992 Mistrovství světa v letech na lyžích.

Od areálu velkých skokanských můstků se vydáte po zelené turistické trase, která vás povede po mostě přes řeku Mumlavu k rozcestí. Odtud budete pokračovat vlevo stále po zelené turistické trase až k autobusovému nádraží. Pár kroků od nádraží stojí žulový dům, ve kterém se od počátku 19. století vyráběla střešní krytina – šindel. Dnes už se tady nic nevyrábí, posledních 60 tisíc šindelů bylo v roce 1934 použito na střechu staré Labské boudy. V budově známé jako Šindelka je umístěna expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP věnovaná lesnictví a myslivosti. Hluboké lesy pokrývají velkou část Krkonošského národního parku a péče o ně stojí lesníky nemalé úsilí. Expozice vám prozradí, jak se les pěstuje, ale také jak a proč se v něm těží dříví. Nedílnou součástí krkonošských lesů je i zvěř. O tu je třeba správně pečovat, aby v Krkonoších prospívala, ale zároveň nepůsobila nadměrné škody na lesních porostech. Na vlastní oči v expozici uvidíte i přezimovací obůrku a pestrou zvířenu žijící v lesích. V celé expozici tak můžete napočítat 32 vycpaných zvířat, mezi kterými nechybí jelen, srnec, nebo divočák. Nejen pro zájemce o historii je připraven funkční model klauzy – zařízení, která byla v Krkonoších od 16. století budována za účelem splouvání vytěženého dříví po vodě do nižších poloh. V mini-kinosálu se prostřednictvím několika krátkých filmů můžete nechat unést dech beroucími záběry krkonošských lesů a horských masivů.

Od muzea budete pokračovat kolem autobusového nádraží, od kterého zabočíte vlevo a zhruba po 100 m opět překročíte suchou nohou řeku Mumlavu. Za mostem přes řeku půjdete první odbočkou vlevo a cesta vás zavede zhruba po 400 m k Hornickému muzeu. To bylo společně s prohlídkovou štolou otevřeno veřejnosti v roce 2003. V muzeu jsou ukázky minerálů fluoritových ložisek, nástroje a pomůcky používané při těžbě, mapy a fotografie dokumentující práci na zdejším ložisku. Prohlídková štola dlouhá zhruba 1 000 m má průměrnou roční teplotu 7 °C. Na osvětlené prohlídkové trase uvidíte například kompletní těžní stroj, důlní vozy, akumulátorovou lokomotivu nebo důlní nakladač. Během prohlídky poznáte práci v dnes již neexistujících rudných dolech.

Z areálu rudných dolů směřujete dále po cestě až k rozcestí, kde se cesta napojuje na žlutou turistickou trasu. Od rozcestí zahnete vlevo a dojdete přes řeku Mumlavu, která celou cestu plyne s vašimi kroky, k začátku oblíbené naučné stezky Živá mrtvá Mumlava. Pokud máte dosti času na poznávání zajímavých míst v Harrachově, líbí se vám místní krajina a máte chuť se dozvědět například, proč není bioMumlava, proč jsou nebezpečné obří hrnce nebo jak Mumlava tvoří tundru, určitě si stezku projděte až do konce na Krakonošovu snídani. Naučná stezka je dlouhá 4,7 km a provede vás šesti zastaveními. Stezka kopíruje tvar Mumlavy. Žulové koryto řeky je tvarově velice pestré, najdeme tu skalní plotny, místy s obřími hrnci a kotli (lidově „Čertova oka“), balvanité úseky, peřeje i vodopády. Nejpůsobivější je řeka při jarním maximálním průtoku, je tedy řazena mezi řeky středoevropského (oderského) typu.

A pokud se rozhodnete si naučnou stezku neprohlédnout v celé její délce a kráse, alespoň se na chvíli zastavte a užijte si pohled na unikátní Mumlavský vodopád. Jeho výška činí 9,9 m, šířka se pohybuje mezi 9–10 m. Celkový sklon dosahuje 50 °, hlavní stěna je strmější, mezi 60–70 °. Průměrný průtok je okolo 750 l/s, takže je Mumlavský vodopád nejvodnatější u nás. U vodopádu stojí Mumlavská bouda. Tu zřídil hrabě Jan Harrach pro exkurzi České lesnické jednoty v roce 1879. Bouda v roce 1909, již za vlastnictví F. J. Erlebacha, vyhořela a byla jím pak obnovena v dnešní podobě.

Z rozcestí, kde se potkává žlutá turistická trasa s modrou a kde je začátek naučné stezky Živá mrtvá Mumlava, půjdete dál po žlutě značené turistické trase zhruba 2,5 km. Po cestě prostupující vzrostlým lesem přejdete přes Bílou vodu a přes řeku Kamenici k rozcestí, kde se žlutá turistická trasa střetává s modrou vedoucí z Harrachova až k hranicím s Polskem. Odtud pokračujete vlevo stále po žlutě značené trase až ke křižovatce s hlavní silnicí. Tady se důkladně rozhlédněte, přejděte na druhou stranu silnice a pokračujte vlevo po silnici. Už jen zhruba 250 m vás dělí od cíle – Sklárny a minipivovaru Novosad & syn.

První zmínka o sklářské huti v Novém Světě se datuje k roku 1712. Dovednosti harrachovských sklářů, rytců, brusičů a malířů, spolu s inovativní prací vedení sklárny byly příčinou velkých hospodářských úspěchů. Sklárna má bohatou historii a určitým milníkem pro její současnost je 1. červenec 1993, kdy se stal majitelem sklárny Harrachov vyučený sklář a zároveň vystudovaný právník JUDr. František Novosad. Jeho rodina sklárnu vlastní dodnes. Při návštěvě areálu sklárny si můžete domluvit prohlídku sklárny, navštívit Muzeum skla, ale také zdejší pivovar. V minipivovaru vyrábějí kvasnicová nefiltrovaná a nepasterizovaná piva pod názvy Huťské výčepní, František světlý ležák a Čerťák tmavý ležák. Tento lahodný mok můžete ochutnat v místní restauraci. Nebo si po cestě za poznáním Harrachova můžete dopřát chvíle relaxace v Pivních lázních.