Romantický výlet krajem zapadlých vlastenců

Památník zapadlých vlastenců – kostel sv. Václava – rozcestí Planýrka – Havírna – kaple Nejsvětější Trojice – U Protesané skály – Mýto

náročnost: nízká

Paseky nad Jizerou se nacházejí na pravém břehu řeky Jizery, jsou obcí s unikátní lidovou architekturou, řadou roubených chalup s typickým zdobením lomenic, nabízejí působivé výhledy na západní Krkonoše a mají bohatou divadelní a hudební tradici. Staly se kolébkou krkonošské houslařské školy.

Trasa vás povede nejprve po zelené turistické značce historickou cestou zvanou Buďárka. Po této cestě chodívali budaři z horských rokytnických bud a na krosnách nosili na trh do Tanvaldu a tehdy německého Jablonce (nyní Jablonec nad Nisou) produkty budního hospodářství jako např. máslo nebo sýry. Po nich se cestě začalo říkat Buďárka.

Poté budete pokračovat po modře značené turistické stezce zvané Planýrka, kterou nechal postavit v 19. století kníže Kamil Rohan, milovník botaniky a někdejší vlastník pomezí Krkonoš a Jizerských hor, stejně jako zámku Sychrov nedaleko Turnova.

Výlet začíná u Památníku zapadlých vlastenců, bývalé farní budově, v jejíchž prostorách vznikl v roce 1958 zásluhou několika paseckých nadšenců a díky ochotným dárcům vzácných rodinných památek původně literární památník věnovaný památce písmáka, houslaře a učitelského pomocníka Věnceslava Metelky. Památník dostal své jméno podle románu realistického spisovatele Karla Václava Raise, kterého k napsání románu Zapadlí vlastenci inspirovaly zápisky Věnceslava Metelky. Zájem veřejnosti vedl k postupnému rozšiřování sbírek a výstavních prostor, v průběhu let bylo otevřeno několik nových expozic. Od roku 1981 je Památník zapadlých vlastenců v péči Správy Krkonošského národního parku.

V blízkosti muzea se nachází kostel sv. Václava, vystavěn v letech 1787–1789, patřící mezi nejpůsobivější a také nejvyhledávanější sakrální stavby západních Krkonoš. Zásluhu na tom mají nejenom osobitý půvab stavby i obce a ojedinělé výhledy na Krkonoše, ale také slavná literární, hudební a houslařská tradice spojená především s již zmiňovaným Věnceslavem Metelkou. K jižní straně kostela přiléhá svažitý horský hřbitov, obehnaný kamennou zdí. V hrobě ozdobeném zdařilou bystou zde odpočívá Věnceslav Metelka.

Na slavnou hudební tradici zde navázaly již v 80. letech vynikající hudební produkce iniciované a vedené Josefem Valdmanem. Ty pak byly v roce 1991 přeměněny ve slavné Pasecké hudební slavnosti. Konají se každoročně na přelomu července a srpna. Svatováclavský sbor si sem zve interprety zvučných jmen a kostel sotva stačí návalu posluchačů. Spojíte-li tento zážitek s návštěvou sousedního neobyčejně zajímavého Památníku zapadlých vlastenců a nasytíte se výhledů na horské velikány, odnesete si nepochybně dojem, na nějž se nezapomíná.

Od kostela pokračujte dál po Buďárce až k rozcestí, odkud se vydáte vlevo po modré turistické stezce Planýrce. Tato stezka vede z Vysokého nad Jizerou přes Paseky nad Jizerou až do Kořenova a Harrachova. V Pasekách spojuje dvě nejstarší části obce, Makov a Havírnu. Havírna je typická horská osada, která se rozprostírá ve strmém lučinatém svahu mezi Mechovicí (799 m n. m.) a Hromovkou (916 m n. m.). V místě zvaném Na Kopci stojí kaplička Nejsvětější Trojice.

Kapličku Nejsvětější Trojice si na tomto místě podle tradice postavili havíři, kteří v této části Pasek dobývali v 17. století stříbro. Silné zdi kapličky postavené z kamene, který bohatě nabízí prudký svah horského hřebenu Mechovice, během staletí provlhly, kaplička se postupně "zmenšovala", jak se měnilo její okolí, vnitřní výzdoba byla několikrát vykradena. V roce 1994 byla od základu obnovena. Bylo přesně zachováno místo, tvar, rozměry zdí i velikost. Barevný dřevoryt Nejsvětější Trojice v tradiční lidové představě zhotovil výtvarník Jiří Kment. Od 19. století se ke kapličce konala častá procesí a po první světové válce se o svátku Nejsvětější Trojice v Havírně začala slavit pouť. Pouť se slavila právě u této kapličky, kde byla hospoda a skupina několika domů.

Od kapličky se cesta ubírá, paralelně s Jizerou, smrkovým lesem s místy zachovalými starými bukovými porosty. Po necelých 3 km dojdete k Protesané skále, v níž lesní silnice průkopem překonává mohutné skalní žebro.

Pokud jste ale nadšení turisté a objevovatelé jedinečných míst v Krkonošském národním parku, pak přibližně o 300 metrů dál projdete zářezem Klokotivého potoka a budete pokračovat po Planýrce kupředu. Cestou minete atypickou dvojici betonových bunkrů krkonošského lehkého opevnění s jednou střílnou postavených v roce 1938 nad sebou tak, aby rozšířením úhlů střelby pokryly palbou strmé svahy hlubokého údolí Jizery. To by se postavením pouze jednoho klasického řopíku nepodařilo.

A potom se musíte rozhodnout, zda přejít Jizeru po starém kamenném mostě na Mýto a jít dál cestou do Harrachova nebo postupovat po modré turistické stezce směr Kořenov.