resortní organizace
Přizpůsobení dostupnosti
Pozor padající stromy!

Na celém území národního parku, kde se vznik a zánik řídí podle přírodních zákonů, je zvýšené riziko samovolného pádu větví a stromů. Do lesa vstupujete na vlastní nebezpečí!

Z Dolního Dvora na Strážné

Dolní Dvůr, zvonkohra – NS Slezská stezka, Friesovy Boudy – pivovar Fries – Strážné

Zvonkohra v Dolním Dvoře
Zvonkohra v Dolním Dvoře

náročnost: vysoká

V malebné horské obci Dolní Dvůr můžete prožít pět ročních období. Jak je to možné? Díky unikátní zvonkohře, kterou v roce 1995 na kostel nechala instalovat čestná občanka obce paní Anna Alena Kyšerová. Zvonkohra hraje vždy čtyři melodie, odlišné pro každé roční období a o Vánocích pak koledy. Zvonkohra hraje od pondělí do pátku vždy v 10 a 17 hodin, v sobotu a neděli v 10, 12 a 17 hodin. Kostel sv. Josefa, který zde vystavěli v letech 1802–1806, byl zasvěcen sv. Josefovi na počest patronky výstavby hraběnky Josefiny Czernin-Morzinové. Zaposlouchejte se tedy do zvuku zvonů u kostela sv. Josefa a potom se vydejte na cestu.

Od kostela vyjdete po žluté turistické trase podél Kotelského potoka směrem ke skiareálu a hotelu Morava. Na křižovatce u skiareálu zahnete vlevo a pokračujete stále po žluté přes Sluneční Stráň a kolem posledních stavení a pokračujete lesem. Zhruba po 300 m narazíte v lese na rozcestí, zde žlutá zahýbá vpravo, a odtud dojdete zhruba po 1 km k dalšímu rozcestí, zde se žlutá křižuje se značenou cyklistickou trasou K1B. Z rozcestí pokračujete po žluté rovně, až vyjdete z lesa přímo na Hanapetrovu Paseku. Hanapetrova Paseka je místem, kde jsou znatelné stopy po dolování rud v 19. století. Zhruba po 100 m cesta uhýbá vlevo k rozcestí a odtud žlutá turistická trasa pokračuje rovně. Opět vás povede lesní cestou a zhruba po 700 m narazíte na rozcestí, kde pokračujete rovně. A tady již procházíte územím obce Strážné, která se rozkládá na území dvou historických obcí – Herlíkovic, které v roce 1951 jako samostatná obec zanikly a byly rozděleny mezi Vrchlabí a Strážné – a Pommerndorfu, což je tehdejší název pro Strážné. Dnes je tato horská obec vyhledávaným místem pro letní i zimní dovolenou a nabízí vyžití pro rodiny s dětmi i náročné turisty.

Z 1 km vzdáleného rozcestí směřuje žlutá turistická trasa vlevo. Po dalším 1 km dojdete ke křižovatce, kde se žlutě značená turistická trasa střetává s červenou, tudy také vede Naučná Slezská stezka. Naučná stezka v celé své délce prochází kolem Rybničních Domků, kolem lomu Strážné, Hříběcích Bud, Lahrových Bud, Předních Rennerovek, Zadních Rennerovek, Dvorské boudy, chalupy Na Rozcestí a Výrovky. Stezka je dlouhá 5,5 km a provede vás po stopách poutníků putujících po více než tisíc let z centrálních Čech do Slezska a zpět. Na sedmi zastaveních se dozvíte, proč staří budaři nefandili koním, co vyvedli Švédové v 16. století v Krkonoších a krkonošáci zase Švédům nebo proč na místě, kde je teď chalupa na Rozcestí, nikdy nic nestálo.

Na křižovatce zahnete vpravo a po pár metrech zabočíte doleva po zelené turistické značce směrem k Friesovým Boudám. První zmínka o nich pochází z roku 1676, kdy zde bylo jistému Jiřímu Friesovi povoleno postavit boudu. Boudy ležely dlouho stranou turistických tras, až po dobudování lanovky na Pláň v roce 1947 se staly turisticky navštěvovaným střediskem. Boudy vlastnilo v průběhu let několik majitelů a prošly mnohými úpravami. Například budova dnešního Hotelu Friesovy boudy č. p. 95 byla v roce 1987 kompletně zbourána a nově vystavěna blíže k lesu. Areál Friesových bud tvoří tři boudy – Hotel Friesovy boudy, Penzion Andula a Chata Ministerská. V Penzionu Andula se nachází domácí minipivovar Fries. Ochutnat můžete ze tří osvěžujících tipů piva Fries 12° Světlé, 13° Polotmavé nebo 14° Polotmavé typu Ale.

Po příjezdové cestě na Friesovy Boudy se vraťte k Naučné Slezské stezce a dál pokračujte po červeně značené cestě přes Lahrovy Boudy, které dodnes nesou jméno po svých hospodářích. Asi po 1 km od Lahrových Bud dojdete na rozcestí, kde se střetává modrá turistická trasa s červenou, a tam se dáte vlevo k Hříběcím Boudám, pak kolem bývalého lomu a na rozcestí, kde se rozdělují červená a modrá turistická trasa.

Lom byl v druhé polovině 19. století zdrojem kvalitního krkonošského mramoru, který se používal jak ve stavebnictví, tak pro umělecké účely a to jak na výrobu drobných upomínkových předmětů, tak i jako surovina pro sochaře. Z rozcestí za lomem pokračujete vlevo po modře značené cestě, až dojdete do Luisina Údolí. Pak vás čeká už jen cesta po silnici zpět do Dolního Dvora.

 

Bodů na trase:
0
Délka:
14,3 Km
Převýšení:
800m