Z Poniklé přes Stromkovice a Křižlice na Benecko

Muzeum krkonošských řemesel, Poniklá – kaplička Panny Marie, Stromkovice – evangelický kostel, Křižlice – Mikoláškův mlýn, Křižlice – Benecko, kaplička sv. Huberta – Benecko, Skalka (centrum)

Za historií krkonošských obcí
náročnost trasy: velká

Výchozím místem výletu je Muzeum krkonošských řemesel v Poniklé. Soukromá sbírka téměř 700 exponátů nabízí svým návštěvníkům nahlédnout do dřívějšího života v podhůří Krkonoš. K vidění je zde zemědělská expozice, místnost na faře, svícení, zpracování lnu, praní a žehlení prádla, výroba másla, ševcovina, výroba knoflíků, šmelc, perličkové ozdoby, truhlařina, hospůdka, móda a módní doplňky první republiky, dětský koutek, výstava kočárků paní Jitky Krejčové, galerie krajek a další zajímavosti.

Pokud vás zručnost a nápaditost výrobků tehdejších krkonošských obyvatel zaujala, určitě se v Poniklé ještě chvíli zdržte a vyzkoušejte si, jak se vyrábí originální perličkové ozdoby v tradiční výrobně vánočních ozdob Rautis, která se nachází přes cestu jen pár kroků od muzea.

Po živé prohlídce krkonošské historie se vydejte od výrobny Rautis zpět po cestě směrem k muzeu a od muzea (stojíte-li k němu zády) půjdete cestou vpravo, která je značenou cyklistickou trasou K8. Před prudkou zatáčkou vlevo, zhruba po 600 m od muzea, zabočíte vpravo a mezi domy a loukami si zkrátíte cestu pěšinou, která vás po 400 m dovede opět silnici (cyklotrasu Kb8). Po cyklotrase budete pokračovat zhruba 600 m a před prudkou zatáčkou vpravo zahnete na cestu vlevo, a odpojíte se tak ze značené cyklistické trasy K8. Cesta vás povede mezi poli a loukami zhruba 1,2 km až k rozcestí, kde se napojíte na žlutou turistickou trasu. Odtud zabočíte vpravo a po žlutě značené trase, která vede převážně lesem, půjdete 2,8 km až k rozcestí (autobusová zastávka Horní Dušnice). Z rozcestí vyrazíte vpravo po modré turistické trase, která je zároveň značenou cyklistickou trasou K8A. K dalšímu rozcestí dorazíte po 1,2 km, tady se odpojíte z moře značené turistické trasy a budete pokračovat pouze po cyklotrase asi 900 m. Na této křižovatce v lese se odpojíte ze značené cyklotrasy K8A a budete pokračovat rovně pár kroků k dalšímu rozcestí, kde zahnete vpravo a po 100 m dojdete k dřevěné stromkovické kapličce Panny Marie ležící uprostřed lesů. Svatyňka vznikla v 60. letech 19. století, když tu Panna Maria nevidomé ženě navrátila zrak. Kaple se rychle stala vyhledávaným cílem poutníků a záhy vznikla i křížová cesta. V roce 1949 byla procesí zakázána. Kaplička byla opakovaně vykradena. Dřevěná konstrukce v drsném podnebí zvolna podléhala zkáze. Původní kaple byla na jaře roku 2007 stržena, protože hrozilo její zřícení. Na jejím místě byla během tří měsíců Správou KRNAP a občanským sdružením Zdravé Krkonoše postavena dřevěná kaple zcela nová. Vnitřek kaple zdobí dřevěný oltářní obraz Panny Marie.

Od kapličky budete pokračovat rovně po cestě lesem ještě 500 m, poté mezi obytnými domy a loukami a lesíky po neznačené cestě kolem Daňkova vrchu další 2 km. Za Daňkovým vrchem, kde je nouzová plocha pro přistávání letadel, se za levotočivou zatáčkou vydáte na prvním rozcestí vpravo. Po 200 m dojdete ke křižovatce, kde se dáte vlevo a napojíte se na žlutou turistickou trasu. Po žlutě značené trase půjdete 600 m a poté pokračujete vpravo po cestě a ze značené pěší trasy se odpojíte. Po 400 m se napojíte na silnici, po které vede značená cyklistická trasa č. 4295 a potom č. 22 a po ní se vydáte vlevo. Po cyklotrase č. 22 jdete dál 1,3 km, kolem obecního úřadu Roudnice a odbočíte vlevo na neznačenou cestu, která kopíruje směr cyklotrasy č. 22. Po cestě půjdete 600 m až k rozcestí, kde se dáte vpravo a po dalších 300 m se na cyklotrasu opět napojíte. Po cyklotrase č. 22 jdete 500 m a pak na křižovatce zahnete vlevo a již z dálky uvidíte věž evangelického kostela v Křížlicích.

Křížlice spolu s několika sousedními obcemi leží vysoko v horách a vytvářejí jakýsi poměrně obtížně dostupný ostrov. Evangelický kostel v Křížlicích nechal v roce 1786 vystavět křížlický evangelický sbor, který byl ve své době největší v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání. Tehdy to byla však obdélníková stavba bez věže, která musela pojmout co nejvíce věřících. Uvnitř byl umístěn oltář tradičně orientovaný k východu a nad ním kazatelna s typickou vyřezávanou bíle natřenou luterskou zahrádkou. V průběhu let byl kostel zvelebován a se stal výraznou a velmi charakteristickou krajinnou dominantou. Ze sbírek byly v roce 1842 postaveny varhany a roku 1878 byla přistavěna věž s vysokou špičatou střechou. Dále v roce 1881 byly na věž vytaženy tři zvony – Víra, Naděje a Láska, které byly slavnostně vysvěceny za účasti 1 500 osob. Po vzniku republiky se zdejší sbor stal součástí Českobratrské církve evangelické, který tu působí dodnes a kostel tak zůstává stále živým duchovním centrem s pravidelnými bohoslužbami a s řadou dalších duchovních aktivit jako například letní koncerty nebo vánoční bohoslužby.

Od kostela pokračujete vlevo k rozcestí, kde zahnete vpravo a po 300 m dojdete ke křižovatce, z které pokračujete rovně, a po pár krocích se cesta stáčí vpravo. Touto cestou půjdete 1,8 km až k hlavní silnici, kde zabočíte vpravo k Mikoláškovu mlýnu, na který jste z cesty shlíželi. Budova mlýna patří k nejlépe zachovaným krkonošským mlýnům z hlediska architektonického i technologického. Původně přízemní mlýn byl postaven v 2. polovině 18. století. V 2. polovině 19. století byla na původní přízemní roubenou mlýnici přistavěna několikapatrová bedněná nástavba napodobující roubení, čímž se mlýn zařadil do kategorie patrových staveb.

Od mlýna přejdete silnici k mostu přes řeku Jizerku a vydáte se cestou směřující vás stále mírně vpravo. Po 1,8 km dorazíte k rozcestníku u Kotelské vyhlídky. Odtud pokračujete vlevo po červeně značené Bucharově cestě až na Benecko, které je nejvýše položenou horskou obcí v západních Krkonoších. Dojdete k místu, kde stojí kaplička sv. Huberta, patrona myslivců. Patrocinium bylo odvozeno od znaku Benecka – svatohubertský kříž se na pečeti objevuje už v roce 1842. Kaple byla vysvěcena v rámci ekumenické bohoslužby 30. 7. 2005. Poprvé se rozezněl také zvonek přenesený sem ze zrušené zvoničky u Hančovy boudy. Od té doby se zvoní třikrát denně v 7, 12 a 20 hodin. Na štítu nad vchodem najdeme reliéf s obecním znakem, vytesaným do hořického pískovce. Čtyři okénka osvětlují vnitřní prostor, ve kterém vás jistě zaujme hlavní obraz se sv. Hubertem. Uprostřed výjevu stojí jelen se zářícím křížem mezi parohy. V levé části klečí lovec Hubert s kopím a se psy, v úžasu se dívá na zjevení. V pravé části obrazu stojí šedovlasý mnich, za ním je v pozadí laň a chatrč – poustevna. Obraz je dílem Miloše Gerstnera, bývalého starosty obce a jednoho z hlavních iniciátorů stavby.

Od kapličky je to jen kousek k vyhlídkovému místu Jindrova skála. Podle místní legendy sídlil u skály poustevník řádu sv. Benedikta, podle kterého se údajně později pojmenovala obec Benecko. V těchto místech nyní stojí kaplička sv. Huberta. Od skály pokračujete dál po červené turistické trase a zhruba po 500 m dojdete do centra obce Benecko.