Z Vrchlabí do Horní Branné

Zámek Vrchlabí – KCEV Krtek, Vrchlabí – Klášterní zahrada, Vrchlabí – Krkonošské muzeum Čtyři domky, Vrchlabí – Harrachovská hrobka sv. Kříže, Horní Branná

Malebné horské město Vrchlabí je ideálním výchozím místo pro pěší výlety po okolí, svým návštěvníkům také nabízí možnost navštívit jedinečné kulturní památky i architektonicky ceněné moderní stavby. Historicky nejvýznamnější osobou města Vrchlabí byl Kryštof Gendorf, který v roce 1533 koupil celé Vrchlabské panství. Ještě téhož roku byla Vrchlabí udělena městská práva a znak. Gendorf také dal městu nové německé jméno vytvořené překladem českého – Hohenelbe. V roce 1546 započal stavbu Zámku, který je výchozím bodem tohoto výletu. V průběhu více než čtyř set let prošly zámek i zahrada mnohými změnami. Gendorfova stavba se dnešnímu elegantnímu zámku mnoho nepodobala – obklopoval jej 12 metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty. Posledními šlechtici na zámku byli Czernin-Morzinové. Část tehdejšího mobiliáře zámku je k vidění v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí či v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. Dnes je zámek sídlem městského úřadu a návštěvníci mohou volně vstupovat pouze do vstupní haly, kde lze kromě intarziemi zdobených dveří a zdobených lavic ze 17. stol spatřit také obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů.

Od vstupních prostor zámku se vydáte vpravo cestou kolem rybníku a poté zahnete vpravo na prvním rozcestí vpravo a dojdete k místu, které určitě stojí za prohlídku. Před budovou Správy KRNAP bylo v roce 2014 slavnostně otevřeno Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání, přezdívané Krtek. Autorem zvenku nenápadné stavby je Ing. arch. Petr Hájek. KCEV Krtek se díky unikátnímu tvaru a originálnímu zpracování stalo středem pozornosti architektů, designerů, stavitelů i ostatní veřejnosti a získalo také několik nominací a ocenění. Krtek disponuje přednáškovým sálem pro cca 80 osob, laboratoří, malou galerií a knihovnou a prostorem pro pořádání komorních koncertů, krátkodobých výstav či jiných kulturních událostí. Prostory této unikátní stavby si můžete prohlédnout v rámci pravidelných prohlídek.

Od Krkonošského centra environmentálního vzdělávání vkročíte do Klášterní zahrady. Zahrada nabízí tři části, které si můžete projít, prožít a něco nového se dozvědět. V první části vyzkoušíte své smysly na nášlapné stezce, projdete proutěným tunelem nebo se na jen chvíli usadíte v altánku. Další část zahrady je rozprostřena u rybníčku, kde spatříte petrologickou expozici pod širým nebem tvořenou velkými kusy krkonošských hornin s informačními tabulemi o geologii Krkonoš. A když budete pokračovat po cestě mezi těmito dvěma částmi, dojdete do posledních největších prostor Klášterní zahrady, kde byly vybudovány záhony s typickou krkonošskou flórou a také je tu sad původních ovocných stromů. Pokud se vám v zahradě líbí a chcete zde ještě něco podniknout, získejte v Krtkovi nebo na recepci Správy KRNAP brožurku Krkonošské hledačky a odhalte „Tajemství klášterní zahrady“.

Zhruba po 300 m dojdete ke křižovatce (náměstí Míru), kde spatříte novogotický kostel sv. Vavřince postavený v letech 1886–1889. Od křižovatky půjdete vlevo a jen pár kroků vás dělí od unikátního souboru čtyř štítových domů, které patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších a jsou vzácným pozůstatkem původní městské zástavby. Dnes jsou v prostorách domků umístěny expozice Krkonošského muzea a informační centrum Správy KRNAP. Expozice představují lnářskou výrobu v Krkonoších, malovaný lidový nábytek z konce 18. a počátku 19. století a dějiny města Vrchlabí i Krkonoš.

Z muzea projdete jeho zahradou zpět k bývalému Augustiniánskému klášteru. Od něj budete pokračovat rovně do kopce po zelené turistické trase. Přejdete přes most, za mostem pokračujete vpravo a poté pokračujete levotočivou zatáčkou stále po zeleně značené turistické trase. Trasa vás povede zhruba 3,3 km mezi loukami, poli, lesy a sem tam obytnými domy až do Valteřic k hasičské zbrojnici. Během cesty se nezapomeňte občas zastavit a rozhlédnout se po nádherné krajině a pokochat se výjimečnými výhledy. Z křižovatky u hasičů vás zelená turistická trasa nasměruje vpravo až k další křižovatce. Odtud půjdete vlevo ještě 100 m po zeleně značené trase a poté pokračuje rovně již po neznačené silnici ještě 2 km. Tato cesta vás provede částí obce Horní Branná až k obecnímu úřadu a kostelu sv. Mikuláše, odkud je to jen pár kroků k Harrachovské hrobce sv. Kříže. Stavba hrobky byla započata již v roce 1840 a vysvěcena byla roku 1870. V podzemní části této zajímavé a vzácné stavby se nachází krypta, ve které jsou uloženy ostatky členů rodu Harrachů. Dnes je možné se do hrobky podívat při příležitosti konání některé z kulturních událostí.

Na dohled od hrobky je další hornobrannská pamětihodnost – Zámek. Založil ho Zdeněk z Valdštejna a po jeho smrti stavbu v roce 1582 dokončila jeho manželka Marie z Martinic. Zámek byl na svoji dobu velmi honosný. Měl dvě patra, první kamenné a horní dřevěně s ochozy, s věžičkou na hřebenu střechy. Ve své podobě byl pokládán za čelný výplod tehdejšího stavitelského umění. Za třicetileté války byl zámek velmi zpustošen. K zámku byly postupně přistavěny další budovy. Vznikl tak zhruba čtvercový hospodářský celek s poměrně rozsáhlým volným prostorem uvnitř. Přístup do něho byl dvěma branami pro povozy a dvěma brankami pro pěší. Hlavní východní brána má tesaný portál, nad kterým je harrachovský znak. Od roku 1945 branský zámek drželo a spravovalo ředitelství státních lesů a statků v Praze, později jej spravoval Místní národní výbor. Se změnou politických poměrů přešel do vlastnictví obce. Dnes zde najdete zajímavou expozici „Život pod horami“.