Z Vrchlabí přes tři kopce do Špindlerova Mlýna

Vrchlabí, Herlíkovice – rozhledna Žalý – Bucharova cesta (Šeřín – Černá skála – Mechovinec) – Harrachova skála – Medvědí cesta – Vodovodní cesta – Bedřichov – centrum Špindlerova Mlýna

náročnost: velká

Malebné horské město Vrchlabí, které je sídlem Správy Krkonošského národního parku, je ideálním východištěm turistických výšlapů. Výchozím bodem je městská čtvrť Herlíkovice, kde nasednete na sedačkovou lanovku, jež vás vyveze na vrchol Předního Žalého.

Pár metrů od horní stanice lanovky stojí kamenná rozhledna Žalý, kterou byla postavena již v roce 1892. Na místě kamenné rozhledny původně stávala rozhledna dřevěná, kterou nechal vybudovat hrabě Jan Harrach v roce 1836. Za dobré viditelnosti lze z rozhledny přehlédnout celé panorama Krkonoš, části Jizerských hor a Orlických hor, podhůří a části Českého ráje.

Od rozhledny se vydáte po červené turistické trase, nazývané Bucharova cesta. Projdete pouze část Bucharovy cesty, která spojuje město Jilemnice a pramen Labe, a její celková délka je necelých 30 km (pokud vycházíme z Masarykova náměstí v Jilemnici). Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Cesta byla vybudovaná jilemnickým klubem českých turistů a z velké části i zásluhou samotného Jana Buchara.

Bucharova cesta přibližně sleduje osu Žalského hřbetu a pokračuje na rozcestí Rovinka. Z rozcestí vystoupáte přes tři vrcholy Šeřín (1 027 m n. m.), Černou skálu (1 039 m n. m.) a Mechovinec (1 081 m n. m.). Tato část Bucharovy cesty je nazývána „Cesta přes tři kopce“ a patřila dříve k vyhledávaným lyžařským trasám. Výrazný Šeřín nabízí široký rozhled po krajině z vyhlídkové plošiny na jeho vrcholovém skalisku. Černá skála s upravenou vyhlídkou je snadno přístupná po značené pěšině, avšak výhled z ní je omezen lesem. Plochý Mechovinec je nejvyšším a nejsevernějším vrcholem Žalského hřbetu a poblíž jeho sedla je vytvořeno odpočinkové místo s piknikovým stolem, kde se vám nabízí možnost si oddychnout a dát si něco na posilněnou.

Od Mechovince pokračujte po červeně značené Bucharově cestě až k odbočce, od které se vydáte vlevo po naučné Medvědí cestě k Harrachově skále. Z Harrachovy skály, ležící v nadmořské výšce 1 035 metrů, budete mít nádherný panoramatický výhled na osídlení Špindlera Mlýna či Horních Míseček, též na krkonošské vrcholy jako např. Kozí hřbety, Luční horu, Kotel, Zlaté návrší nebo Medvědín. Pokud si nebudete jistí, na který vrchol se zrovna díváte, můžete nahlédnout do dřevěné panoramatické mapy, která je na vyhlídce umístěna.

Naučná Medvědí cesta, jejíž trasa je doplněna informačními tabulemi se zajímavostmi o medvědech, vás dovede k rozcestí, kde se napojuje na Bucharovu cestu. Odtud se vydáte vpravo a budete pokračovat po Medvědí cestě směrem na Špindlerův Mlýn. V těchto místech se trasa napojuje na další naučnou cestu Krakonošův příběh. Po pár metrech dorazíte k rozcestí, od kterého půjdete vpravo, stále po Medvědí cestě a zároveň po červené turistické trase nazývané Vodovodní cesta.

 Vodovodní cestou sejdete až do Bedřichova, městské části Špindlerova Mlýna. Tato část města získala své jméno po Bedřichovi z rodu Harrachů, který byl předchůdce již zmiňovaného Jana Harracha. Zde budete procházet městem kolem obytných domů, plaveckého bazénu, hotelů a penzionů, až vás cesta svede do centra Špindlerova Mlýna.

Horské středisko Špindlerův Mlýn leží v samém srdci Krkonoš. Město se rozprostírá na souběhu údolí, jimiž protéká řeka Labe a Dolský potok, a dále mu patří přilehlá horská pásma, lesy, luční enklávy, ale také sídlištní aglomerace. Svým návštěvníkům i místním obyvatelům nabízí rozsáhlou síť turistických stezek pro pěší, cyklisty i běžkaře na vrcholky hor i směrem do podhůří. Své jméno město získalo podle mlynáře Špindlera, který se se svými sousedy zasloužil o to, aby si mohli postavit vlastní kostelík. Povolení získali 13. července 1793 patentem mocnáře Františka I., a téhož dne též vstupuje Špindlerův Mlýn do historie jako samostatná osada.

Centrem města protéká řeka Labe, přes jejíž koryto se klene unikátní špindlerovský Bílý most. Tento železobetonový segmentový obloukový most byl postaven v roce 1911 a pro svůj tvar se stal symbolem města. Most dlouhý 27,6 m je dnes součástí pěší zóny. Za Bílým mostem, zahnete vpravo, půjdete podél hlavní silnice a zhruba po 300 metrech se na levé straně rozprostírá autobusové nádraží, z kterého se svezete autobusem zpět do Vrchlabí.