Ze Špindlerova Mlýna přes Janovu horu do Vrchlabí

přehrada Labská, Špindlerův Mlýn – Harrachova skála – Farma Hucul, Janova hora – Rozhledna Žalý – Vrchlabí

náročnost: střední

Výchozím místem turistického výšlapu je přehrada Labská ve Špindlerově Mlýně. Impulsem k výstavbě přehrady byly rozsáhlé povodně koncem 19. století, které způsobily katastrofální škody. Hlavním účelem tohoto krásného díla je zmírnění průtoku velkých vod a ochrana území pod hrází. Výstavbu přehrady začala v roce 1910 vídeňská firma Redlich & Berger a do provozu byla stavba uvedena v roce 1918. V průběhu let musela projít několika opravami. Poslední rekonstrukce přehrady proběhly v letech 2006–2007. Přehrady je vysoká od základů 41 metrů a v koruně dlouhá 154 metrů. Celkový objem nádrže je 3,292 mil. m³ a maximální zatopená plocha činí 26,78 ha. Uprostřed vzdušného límce jsou umístěny iniciály R. Č. jako symbol Československé republiky.

Od přehrady se vypravíte vpravo po modré turistické trase k vyhlídce na Harrachově skále. Z Harrachovy skály, ležící v nadmořské výšce 1 035 metrů, budete mít nádherný panoramatický výhled na osídlení Špindlerova Mlýna či Horních Míseček a také na krkonošské vrcholy jako např. Kozí hřbety, Luční horu, Kotel, Zlaté návrší nebo Medvědín. Pokud si nebudete jistí, na který vrchol se zrovna díváte, můžete nahlédnout do dřevěné panoramatické mapy, která je na vyhlídce umístěna.

Z vyhlídky budete pokračovat vlevo po červené turistické trase, nazývané Bucharova cesta. Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Cesta byla vybudovaná jilemnickým klubem českých turistů a také z velké části i zásluhou samotného Jana Buchara. Touto cestou půjdete přes Mechovinec (1 081 m n. m.), který je nejvyšším a nejsevernějším vrcholem Žalského hřbetu. Dále přes Černou skálu (1 039 m n. m.), na jejímž vrcholu je upravená vyhlídka snadno přístupná po značené pěšině, avšak výhled z ní je omezen lesem. Od skály se vydáte dál po červeně značené turistické trase a zhruba po 800 m odbočíte vpravo a lesem budete pokračovat po neznačené cestě dalších 400 m. Tady dojdete k rozcestí, kde se napojíte vlevo na značenou cyklistickou trasu K10. Za dalších 1,3 km dorazíte k dalšímu rozcestí, kde odbočíte vpravo, odpojíte se od značené cyklotrasy a cesta vás zavede k Farmě Hucul na Janově hoře.

Historie farmy začala v roce 1979, kdy na Janovu Horu přišla první skupinka brigádníků z Českého svazu ochránců přírody, a ujali se práce na objektu bývalého teletníku. První koně různých plemen, mezi nimiž byli i Huculská klisna a hřebec, přišli do opravených stájí na jaře v roce 1980. Postupně byli dokupováni huculští koně z různých koutů naší vlasti a dnes stádo tohoto horského plemena, pocházejícího z oblasti Karpatského oblouku, čítá až 70 koní. Na farmě o 300 hektarech pastvin máte možnost zažít nezapomenutelnou projížďku a vychutnat si podmanivé výhledy na hřebeny Krkonoš a údolí řeky Jizerky. Také zde můžete obdivovat stáda náhorního skotu Highland s dlouhou splývavou hustou srstí, které pochází ze Skotska, nebo stádečko koz. Farma je od roku 1998 zařazena do seznamu ekologicky hospodařících zemědělců.

Po projížďce s ušlechtilým společníkem nebo jen po prohlídce překrásného hospodářství se vydáte od farmy po cestě rovně a zhruba po 200 m se napojíte na značenou cyklistickou trasu K10B a po dalších 500 m dojdete k rozcestí, odkud budete pokračovat stále rovně po značené cyklotrase. Po této cestě zhruba po 1,3 km dojdete na Rovinku a odtud pokračujete vpravo po červeně značené Bucharově cestě a zároveň značené cyklotrase K10A. Zhruba po 1 km dorazíte k rozcestí, kde se odpojíte od značené cyklotrasy a půjdete po červeně značené Bucharově cestě. Za další 1 km vás cesta bude směřovat z rozcestí vlevo a napojíte se zde opět na cyklotrasu K10A. Zhruba po 1,5 km dorazíte k poslední křižovatce, z které se vydáte vlevo po žluté turistické trase k rozhledně Žalý. Kamenná rozhledna Žalý byla postavena v roce 1892. Na jejím místě původně stávala rozhledna dřevěná, kterou nechal vybudovat hrabě Jan Harrach v roce 1836. Za dobré viditelnosti lze z rozhledny přehlédnout celé panorama Krkonoš, části Jizerských hor a Orlických hor, podhůří a části Českého ráje.

Pár metrů od rozhledny je lanovka, kterou se můžete svézt do Herlíkovic, části města Vrchlabí, a autobusem pokračovat do centra města. A pokud máte ještě dosti sil a chuť si projít dalších 7 km cest, které vám nabídnou úžasné výhledy na krkonošské hřebeny, můžete od rozhledny Žalý vykročit po žluté turistické trase. Cesta vás provede lesem, loukami, mezi podhorskými boudami a pastvinami, kolem kapličky sv. Anny a 14 pomocníků, která byla z veřejné sbírky rekonstruována v letech 1997–1999, až do centra města Vrchlabí k bývalému Augustiniánskému klášteru, v jehož prostorách jsou umístěny expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP.