Ze Svobody nad Úpou přes Rýchorský prales a Sklenářovické údolí do Mladých Buků

Pohádková výstava Do Krakonošova, Svoboda nad Úpou – Sluneční stráň – NS Rýchory – Bartův les – Sklenářovický most

náročnost: velká

Začátek trasy, která vám odhalí krásy chráněných území v Krkonoších, je ve Svobodě nad Úpou. Na Rýchorském sídlišti, u hlavní silnice směřující z Mladých Buků přes Svobodu nad Úpou do Horního Maršova, je v prostorách Turistického informačního centra vybudována pohádková výstava Do Krakonošova. Představí vám krkonošské pohádkové postavičky, skřítky, draky, permoníky, čerty, vodníky, strašidla a také pána hor – Krakonoše. Zkrátka všechny bytosti, které s námi v Krkonoších žijí a pomáhají nám nebo naopak škodí.

Až si prohlédnete, jak se v Krkonoších zabydlely pohádkové bytosti, vydáte se přes silnici k nedalekému mostu a napojíte se tak na zelenou turistickou trasu. Přejdete most, za ním zahnete vpravo a půjdete podél toku řeky Úpy zhruba 1 km, až vás cesta dovede zpět k hlavní silnici. Podél hlavní silnice půjdete asi 200 m ke křižovatce, od které se vydáte vlevo po zelené turistické trase. Projdete kolem místního hřbitova, obytných domů, a poté lesem a loukami zhruba 1,5 km až k rozcestí Slunečná stráň. Slunečná stráň je louka o necelých 17 ha po vaší levici, která byla v roce 1995 vyhlášena přírodní památkou. Důvodem její ochrany je uchování komplexu porostů s dřevinnou vegetací a slatinných a rašelinných luk s mimořádnou a dosud zachovalou mozaikou rostlinných společenstev a také zvláště chráněných druhů rostlin.

Od rozcestí budete pokračovat vlevo stále po zeleně značené Růženině cestě, která se zhruba po 1,7 km stáčí vpravo. Cesta vás povede lesem asi 2 km až k Rýchorské studánce, která má výbornou pitnou vodu, jíž jsou zásobeni obyvatelé Horního Maršova i nedaleká Rýchorská bouda. V okolí studánky se vyskytuje mnoho druhů vzácných rostlin jako například bledule jarní nebo šafrán bělokvětý. Také se zde vyskytuje vzácný endemit vřetenovka krkonošská, měkkýš, jehož domovem jsou pouze a jedině Krkonoše.

Studánka patří mezi zastavení Naučné stezky Rýchory, kterou také projdete. Je dlouhá 5,5 km a na informačních panelech se dozvíte, které rostliny najdete ve znaku Krkonošského národního paku a Karkonoského Parku Narodowého, jestli může vyschnout pramen Úpy, proč Marie Terezie zakázala pastvu v lese nebo proč jsou na Rýchorách smrky citlivější na poškození námrazou než buky.

Od studánky je to jen 300 m k  Rýchorské boudě, kterou tu v roce 1926 nechali postavit slečna Bertholda Hampelová a Josef Grossmann. V průběhu let boudu vlastnilo několik majitelů a v roce 1976 ji převzala Správa KRNAP s rozhodnutím zde vybudovat první školicí středisko ochrany přírody s ubytováním a stálým pedagogickým personálem. V letech 1980–1985 prošla bouda rozsáhlou rekonstrukcí a Výchovné vzdělávací středisko státní ochrany přírody zahájilo svou činnost v roce 1986. Od roku 2013 je Rýchorská bouda v nájmu manželů Duškových, kteří stále spolupracují s lektory Správy KRNAP a společně nabízejí hostům environmentální programy nebo výlety do hor s průvodcem.

Od Rýchorské boudy půjdete vlevo asi 200 m k Vyhlídce u Rýchorské boudy. V místech dnešní vyhlídky stávala Maxova chata, která sem byla přenesena v roce 1892 jako první budova v nadmořské výšce 1 000 m. Na jejích základech dnes stojí vyhlídka, která vám nabídne nádherný výhled na hory a vrcholky Krkonoš.

Od vyhlídky se vrátíte k Rýchorské boudě a od ní budete pokračovat rovně po Naučné stezce Rýchory a zároveň po zelené turistické trase až k rozcestí Kutná-Rýchory, odkud vás stezka povede vlevo. Vypravíte se na okružní cestu za poznáním Rýchor a Dvorského lesa, nazývaného také Rýchorský prales. Dvorský les byl v roce 1960 vyhlášen rezervací s množstvím vzácných druhů horských rostlin. Stejnojmenný Dvorský les (1 033 m n. m.) je nejvyšším vrcholem hřbetu Rýchor. Přímo přes jeho vrchol byla v roce 1938 zbudována linie objektů lehkého opevnění, tzv. řopíků. Poškození přírody je dnes už málo patrné. Ve vrcholových partiích zůstaly zachovány zbytky bukových porostů, které jsou nápadně pokroucené a různě deformované.

Zhruba po 600 m dojdete k rozcestí, kde naučná stezka směřuje vpravo a kopíruje tak žlutou turistickou trasu. Projdete lesem asi 1,7 km k dalšímu rozcestí Pod Dvorským lesem. Odtud naučná stezka uhýbá vpravo a připojuje se k červené turistické Cestě bratří Čapků. Cesta bratří Čapků dlouhá 15 km spojuje malé Svatoňovice, Jestřebí hory, Trutnov, Rýchory a Dvorský les, Lysečiny a Pomezní Boudy. Po této cestě budete procházet vrcholovou částí Dvorského lesa, kde si jistě všimnete řopíků, které se staly součástí lesa. Lesem budete prostupovat zhruba 1,8 km k rozcestí Kutná-Rýchory, které tak bylo nejspíš pojmenováno, neboť se tu kutal vápenec.

Z křižovatky se dáte vlevo a půjdete po modré turistické trase a zároveň cyklistické trase K 26. Zhruba po 1,6 km dojdete k rozcestí u lovecké chaty Pašovka, odkud modře značená trasa pokračuje mírně vlevo a klesá lesem zhruba 1,3 km až k rozcestí u Ochranné kaple. Kaple tu byla postavena v roce 1874 jako skrýš pro pocestné před nepřízní počasí. V letech 1998–1999 byla ve spolupráci se Správou KRNAP zrestaurována.

Od kapličky budete pokračovat vpravo stále po modré turistické trase. Na jižních svazích Rýchor budete procházet Bartovým lesem, který je místem s nejrozsáhlejšími pozůstatky po těžbě zlata v Krkonoších. Dobývání zlata vysoké ryzosti obsahující stříbro a paladium má na Rýchorách dlouhou tradici. První písemné zmínky jsou z roku 1542 a největší rozmach těžby je zaznamenán od druhé poloviny 16. století do konce 18. století. Těžba zlata na Rýchorách končí v roce 1781, kdy byla zbořena stoupa na drcení rudy, z níž se zlato získávalo.

Modrá turistická trasa vás provede lesem až k starému kamennému mostu přes Zlatý potok, který dnes připomíná zaniklou obec Sklenářovice. Sklenářovice vznikly jako osada sklářů – první písemné zmínky o obci jsou z roku 1289. Jedná se tedy o jednu z nejstarších doložených skláren v českých zemích. Sklárna však později zanikla a od 16. století do 18. století se na území obce rozvíjela těžba zlata. Zlato se zprvu rýžovalo z náplavů zdejšího potoka, který se dodnes nazývá Zlatý. Teprve později se začalo dobývat i ze zlatonosných žil v blízkém okolí. Po druhé světové válce byla vesnice opuštěna a zbytky chátrajících domů později strženy armádou.

Území bývalé obce zpustlo, a vznikla tu tak ojedinělá přírodní lokalita, které byla v roce 2009 vyhlášena přírodní památkou. Přírodní památka Sklenářovické údolí tvoří komplex podhorských a horských luk a mokřadů s mimořádnou a dosud zachovalou mozaikou rozptýlené zeleně, chráněných a ohrožených rostlinných společenstev, rostlinných i živočišných druhů.

Od kamenného mostu budete pokračovat k rozcestí Bystřice, odkud se vydáte vpravo po žluté turistické trase až k 2,3 km vzdálené železniční i autobusové zastávce v Mladých Bukách. Zde vaše dnešní cesta končí.