Na celém území národního parku, kde se vznik a zánik řídí podle přírodních zákonů, je zvýšené riziko samovolného pádu větví a stromů. Do lesa vstupujete na vlastní nebezpečí!
Krkonoše ročně navštíví přibližně 4 miliony návštěvníků, kteří zde stráví 12 milionů tzv. osobodní, resp. návštěv. Tato čísla řadí Krkonoše mezi pět nejnavštěvovanějších národních parků na světě, a to při pouhé rozloze 550 km2. Pro porovnání Alpy disponují rozlohou kolem 180 000 km2.
Charakterem reliéfu jsou Krkonoše v prvé řadě stvořené pro běžecké lyžování a pouze několik lokalit svou geomorfologickou stavbou představuje menší „velehorský“ terén. Tato místa jsou navíc nejcennějšími partiemi národního parku. Jsou domovem řady zajímavých, včetně zákonem chráněných, živočichů a asi nikdo z nás by si nepřál, aby vypadala jako sjezdovky. Pro řadu lidí představuje pohyb ve volném terénu krásný a obohacující zážitek, ale musíme si uvědomit, že svou přítomností bohužel často narušujeme (i nechtěně) klidové zóny živočichů.
V Krkonoších se jedná hlavně o tetřívka obecného, který se po celou dobu zdržuje v horních rozvolněných partiích lesa. Je dokázáno, že opakovaným vyrušováním se tetřívek může vysílit natolik, že zemře vyčerpáním, nebo se díky oslabení stane potravou predátora (např. lišky).
Více o tetřívkovi si přečtětě zde a o rušení tetřívka turistickým ruchem si můžete přečíst anglický odborný článek zde (pdf 323 kB), který dokládá, že se jedná o mezinárodní problém.
Dalším ohroženým druhem je sokol stěhovavý přilétající do Krkonoš již koncem ledna. Během února si hledá hnízdiště a březnu hnízdí. Je velmi plachý a při vyrušení opustí vybrané hnízdo dokonce i se snesenými vejci. Na rozdíl od nás lidí, nemají tyto druhy na výběr a mělo by být naší povinností jim alespoň nějaký prostor zachovat, když už jsme jim ho většinu zabrali.
Více informací o sokolovi si přečtěte zde a nebo zde (Nerušit, hnízdím).
A co jízda ve vzrostlém lese? Je sice možná adrenalinem a zážitkem, ale také poškozuje zmlazující se podrost a keře, které se leckdy skrývají pod vrstvou prašanu. Právě mezi vzrostlými stromy dorůstají člověkem navrácené mladé stromky buku a jedle. Jejich poškozením hranou lyží nebo snowboardu se otvírá brána infekci, oslabuje nebo se deformuje růst stromku a je tak zmařena lidská práce a vaše peníze.