Na celém území národního parku, kde se vznik a zánik řídí podle přírodních zákonů, je zvýšené riziko samovolného pádu větví a stromů. Do lesa vstupujete na vlastní nebezpečí!
Rašeliniště jsou nejmladší formy reliéfu, které se začaly vyvíjet až po skončení doby ledové, během posledních 10 až 15 tisíc let, zejména na náhorních plošinách západních a východních Krkonoš v plochých sníženinách se špatně propustným podložím se hromadila voda z dešťových srážek a tajícího sněhu, což podpořilo mohutný rozvoj vlhkomilné vegetace, především mechů rašeliníků, ostřic, suchopýrů a sítin. Špatný rozklad a hromadění jejich odumřelých těl vedl ke vzniku organické hmoty rašeliny.
V Krkonoších je přibližně 60 rašelinišť o výměře větší než 0,5 ha a hloubce rašeliny nad 0,3 m (celkem plocha 268 ha). K nejznámějším patří Úpské rašeliniště, rozkládající se po obou stranách státní hranice nedaleko Luční boudy, rašeliniště na Bílé a Čertově louce a Stříbrném hřbetu, v západních Krkonoších Pančavské rašeliniště. Úpské a Pančavské rašeliniště byla v r. 1993 zařazena mezi plochy tzv. Ramsarské konvence, zahrnující nejvýznamnější mokřady světa. Jsou domovem glaciálních reliktů (z rostlin ostružiník moruška, všivec krkonošský, rašeliník Lindbergův, z živočichů hraboš mokřadní, vážky lesklice horská a šídlo horské, pavouk slíďák Arctosa alpigena lamperti). Dalšími význačnými rostlinnými druhy jsou klikva maloplodá, kyhanka sivolistá, šicha oboupohlavná, suchopýr pochvatý a úzkolistý, suchopýrek trsnatý, ostřice zobánkatá, bažinná a chudokvětá, bohatá galerie mechů rašeliníků. Mezi význačné druhy živočichů patří z hmyzu potápník Hydroporus nivalis, střevlíček Patrobus assimilis, zmíněné vážky, chrostík Oligotrichia striata, pavouk plachetnatka Bolyphanthes luteolus, motýl dřevobarvec bolševníkový, z ptáků čečetka zimní, slavík modráček tundrový, pěvuška modrá.