Resort životního prostředí
Česky 
Popis
Chřástal polní je štíhlý pták menší než koroptev s délkou těla 22–25 cm. Jeho zbarvení je šedavě žlutohnědé, svrchu černě skvrnité, s kaštanově hnědými křídly a boky, které jsou navíc světle příčně proužkované, modrošedým očním proužkem a šedou stranou hrudi (u samice méně nápadnou). Zobák je hnědý s tmavou špičkou.
Charakteristický je jeho hlasový projev – vytrvale opakované krex krex – slyšitelný zvláště za soumraku a v noci.
Charakteristika výskytu
Chřástal se vyskytuje podél celého úpatí hor na české straně a v severovýchodní části polského podhůří. Hnízdí od nejnižších poloh (Podgórzyn: 340 m n. m.) až po horní hranici lesa (Klínové Boudy: 1 250 m n. m.), nejčastěji však mezi 400–900 m n. m.
Prostředí
Vyhledává obhospodařované louky a pastviny i dlouhodobě nekosené vlhké horské louky ve středních a vyšších polohách. Často se vyskytuje v pásech nitrofilní vegetace pod horskými boudami. Důležitá je výška vegetace (ideálně nad 30 cm), poskytující dostatečný úkryt pro hnízdy, mláďata i dospělé ptáky.
Odhad početnosti
150–220 samců (100–140 na české straně, 50–80 na polské)
Vývoj populace
Chřástal polní byl v minulosti běžný druh, který vymizel ve 2. polovině 20. století. Od roku 1993 jeho počty nově narůstají. Při minulém mapování byl zjištěn pouze na české straně hor. V polské části pohoří scházejí vhodné biotopy, které lze nalézt jen v severovýchodním a východním podhůří. V uplynulých 20 letech se druh rozšířil na české i polské straně Krkonoš, vzrostla i odhadovaná početnost (více než dvojnásobně). Populace na dlouhodobě sledovaných plochách v české části pohoří kolísá s mírně klesajícím trendem.
Problémy a ohrožení
Největší problémy jsou úbytek vhodných hnízdišť (např. v důsledku likvidace podmáčených stanovišť), nevhodné způsoby hospodaření (chemizace, časté kosení, používání rychle jedoucích sekaček se širokým záběrem, kosení od kraje ke středu louky aj.). Výrazné výkyvy početnosti mohou souviset s nepříznivými podmínkami na afrických zimovištích.
