Na celém území národního parku, kde se vznik a zánik řídí podle přírodních zákonů, je zvýšené riziko samovolného pádu větví a stromů. Do lesa vstupujete na vlastní nebezpečí!
Krkonoše jsou přírodovědně výjimečně bohatým pohořím, kde se odehrávaly a odehrávají pozoruhodné vývojové procesy. Jejich poznávání vzrušovalo vědeckou veřejnost v celé střední Evropě. V průběhu půl tisíciletí se Krkonoše staly doslova vědeckou dílnou českých, slezských a později německých a polských univerzit.
Krkonoše svým atraktivním přírodním prostředím od nepaměti přitahovaly pozornost četných badatelů, a i proto se dnes řadí k přírodovědně nejlépe prozkoumaným chráněným územím v evropském i světovém kontextu. Jen za posledních 60 let existence obou národních parků bylo napsáno kolem šesti tisíc vědeckých článků a knih, které nebývale rozšířily starší vědeckou literaturu.
Vědecký výzkum v Krkonoších stále intenzivně pokračuje. Je ovlivněn všeobecným pokrokem ve vědách, aktuálními vědeckými tématy a logickým pokračováním dlouhodobého zájmu badatelů o malé pohoří s velehorskými prvky. Sledování a evidence ploch dotčených výzkumnými záměry je nezbytná pro hodnocení stavu a vývoje předmětů ochrany přírody a přípravu strategických a plánovacích dokumentů Správy KRNAP.