Genofondová zahrada

Pěstujeme zde vybrané rostlinné druhy s cílem získat zkušenosti a znalosti kultivace a uchování uměle založené populace. Ty využíváme v nezbytných případech u některých druhů ke sběru semen pro uložení v nízkých teplotách a další případné množení určené ke zpětnému vysazování na původní či náhradní stanoviště. Dále slouží uchování druhů jako krajní forma záchrany v případě jejich neodvratného zániku v přírodě. Prioritním cílem ochrany biodiverzity je nadále zachování populace druhů na jejich přirozeném stanovišti (ochrana in situ) a metody ochrany ex situ (tj. ochrana druhů mimo jejich přirozené stanoviště) jsou pouze doplňujícím opatřením.

V genofondové zahradě pěstujeme více než 150 druhů rostlin. V uplynulých letech se při práci na mapování ohrožených rostlin Krkonoš povedlo shromáždit bohatou kolekci krkonošských jestřábníků podrodu Hieracium, včetně endemických druhů. Za zmínku stojí i konzervace endemického keře Krkonoš, jeřábu sudetského (Sorbus sudetica). V zahradě aktuálně pěstujeme 23 jedinců z roubů odebraných z konkrétních keřů rostoucích po Krkonoších. Je tak zakonzervována velká část genofondu tohoto druhu.

Součástí činnosti genofondové zahrady je i sběr semen ohrožených taxonů rostlin a jejich konzervace při nízkých teplotách (tzv. banka semen). Banku semen naplňujeme od roku 2000 a ke konci roku 2022 obsahuje vzorky semen celkem 201 taxonů cévnatých rostlin v počtu 528 vzorků uchovávaných při teplotě –18 °C. Pravidelně testujeme klíčivost uložených semen, abychom zjistili, za jakých podmínek a po jak dlouhé době jsou semena ještě schopna bezpečně vyklíčit.

Historie konzervace vybraných druhů rostlin ex situ sahá do 70. let 20. století. Známé jsou údaje z matečnicové knihy uvádějící pěstování lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum) již v roce 1976. Genetická banka rostlin byla součástí tehdejšího biologického provozu Správy KRNAP, tzv. účelového zahradnictví. V roce 1983 sbírka obsahovala již 91 druhů ohrožených krkonošských rostlin. V roce 1991 byla v části zahrady bývalého augustiniánského kláštera založena genofondová zahrada ve stávající podobě.

Pracoviště genofondové zahrady bylo na přelomu tisíciletí rozšířeno o klášterní sad, ve kterém rostou stromy starých ovocných odrůd nalezených po Krkonoších v rámci mapování v letech 1994 až 2004. Od roku 2021 je Genofondová zahrada přidruženým členem Unie botanických zahrad ČR. Po předchozí telefonické domluvě (Ludmila Harčariková, 499 456 770) je možné pracoviště Genofondové zahrady Správy KRNAP navštívit. Veřejnosti své brány pravidelně otevírá druhý červnový víkend v rámci celorepublikové akce Víkend otevřených zahrad.

Podrobnější informace naleznete v článcích publikovaných ve sborníku Opera Corcontica:

• Harčariková L. 2017: Banka semen ohrožených druhů rostlin Krkonoš – klíčivost a hmotnost semen, část 3. Opera Corcontica 54: 131–154. 881,8KB
• ZAHRADNIKOVA J. & HARČARIKOVA L. 2013: Banka semen ohroženych druhů rostlin Krkonoš – klíčivost a hmotnost semen, čast 2. Opera Corcontica 50: 119–142. 1,6MB
• Zahradníková J. & Harčariková L. 2010: Banka semen ohrožených druhů rostlin Krkonoš. Opera Corcontica 47: 211–230 776,7KB
• ZAHRADNÍKOVÁ J. & HARCARIKOVÁ L. 2012: Výsadby a výsevy vzácných a ohrožených druhu rostlin in-situ v Krkonošském národním parku. Opera Corcontica 49: 121–134. 1,1MB
• ZAHRADNÍKOVÁ J., PAPRŠTEIN F., KLOUTVOR J. & HARČARIKOVÁ L. 2005: Mapování, inventarizace a ochrana starých ovocných dřevin v Krkonoších v letech 1995–2004. – Opera Corcontica, 42: 107–125. 818,1KB