resortní organizace
Přizpůsobení dostupnosti

Management zvěře

Zvěř je přirozenou součástí lesních ekosystémů a péče o ni patří k řádnému lesnickému managementu. Péči o zvěř zajišťuje na území Krkonoš Správa KRNAP a jejím cílem je vytvoření optimální rovnováhy mezi zvěří a únosností přírodního prostředí při zajištění optimální věkové a sociální struktury zvěře. Výsledkem jsou pak minimální škody způsobené zvěří na lesních porostech a ostatní vegetaci v lese i mimo něj.

Honitby na území KRNAP a jeho ochranného pásma

Na území KRNAP jsou vymezeny 4 vlastní honitby: Prameny Mumlavy, Prameny Labe, Prameny Úpy, Rýchory, v ochranném pásmu národního parku (orgánem státní správy myslivosti jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností) 1 vlastní honitba – Javorník.

U zbývajících nesouvislých pozemků v ochranném pásmu KRNAP, k nimž má právo hospodaření Správa KRNAP, byl potvrzen souhlas s přičleněním k místním honitbám.

Oblast chovu jelena evropského – Krkonoše

V roce 2005 byla vyhlášena oblast chovu jelena evropského – Krkonoše. Převážnou část tvoří honitby Správy KRNAP. Úspěšně probíhá spolupráce se sousedními správními orgány na obcích s rozšířenou působností na zpracování plánů chovu a lovu jelení zvěře na celém území národního parku i jeho ochranného pásma.

Z tohoto důvodu byl také ustanoven jelenářský sbor, který každoročně navrhuje plány lovu pro oblast chovu jelena evropského - Krkonoše a doporučení orgánům státní správy myslivosti k povolování výjimek lovu jelení zvěře pro honitby v ochranném pásmu NP nezahrnuté do oblasti chovu.

Výkon práva myslivosti je nekomerční. Je podřízen zájmům ochrany přírody a může být podle potřeby omezen, nebo vyloučen.

Limitující faktory pro normované stavy zvěře:

  • zájmy ochrany přírody
  • péče o les

Škody na lesních porostech a jejich prevence

Z hlediska škod na lesních porostech je v Krkonoších rozhodujícím druhem jelen lesní. Jeho početní stavy pravidelně monitorujeme a z výsledků sčítání vyplývá plán jejich redukce. Ke škodám dochází zejména v letním období, zimní škody téměř zmizely díky soustavě přezimovacích obůrek, kde je zvěř intenzivně přikrmována. V uplynulých letech přezimovalo v obůrkách přes 90 % jelení zvěře. Na mnoha místech jsou problémy s přemnožením černé zvěře (divokých prasat). Myslivecký management je diferencován podle zón ochrany přírody.

Přezimovací obůrky:

  • V současné době je v Krkonoších 18 přezimovacích obůrek
  • Založeny byly v letech 1972–2016

Od roku 2014 do současnosti probíhá v několika fázích projekt Péče o zvěř v mimovegetačním období, jehož cílem jsou opatření v krajině, která vhodnou péčí o zvěř v zimních měsících pomáhají vytvářet les o vysoké ekologické stabilitě. To je současný prioritní úkol lesníků na území národního parku.

Cíl mysliveckého hospodaření:
• rovnováha mezi zvěří a přírodním prostředím (při zajištění optimální věkové a sociální struktury zvěře)