Na celém území národního parku, kde se vznik a zánik řídí podle přírodních zákonů, je zvýšené riziko samovolného pádu větví a stromů. Do lesa vstupujete na vlastní nebezpečí!
Zemědělství v Krkonoších bylo nerozlučně spjato a také podmíněno intenzivním rozvojem lesní těžby a v důsledku toho mělo zpočátku samozásobitelský charakter.
V nižších polohách a na úpatí Krkonoš je v současné době poměrně značná rozloha ploch na zemědělském půdním fondu, kde je ekologicky přijatelná zemědělská činnost rovněž nezbytnou složkou péče o nelesní krajinu a ekosystémy Krkonoš.
Ve druhé polovině 20. století byly tyto části Krkonoš silně zasaženy intenzivní zemědělskou výrobou a předimenzovanou pastvou dobytka v pastevních areálech státní statků a JZD.
Devadesátá léta 20. století přinesla do zemědělského sektoru velké změny. Původní státní statky a jednotná zemědělská družstva se rozpadly a začaly vznikat nástupnické subjekty. Celkově to vedlo k poklesu stavů chovaných zvířat a mnoho travních porostů zůstalo ladem. Ministerstvo zemědělství proto začalo poskytovat dotace zaměřené na údržbu krajiny.
K tomu později přibyl také Program péče o krajinu – krajinotvorný program MŽP, který přispívá k řešení problematiky ochrany přírody na území KRNAP a jeho ochranného pásma. Jeho výhodou je možnost podpořit opatření, která jsou pro národní park prioritní a specifická. Správa KRNAP poskytuje potřebnou podporu všem zájemcům o tento program, díky němuž se postupně daří obnovovat citlivou péči o zemědělské pozemky v Krkonoších.