resortní organizace
Přizpůsobení dostupnosti

Ze Sovince do Jilemnice

Rozhledna Sovinec – Rozhledna Žalý – zřícenina hradu Štěpanice – domek Bohumila Hanče Jilemnice – Krkonošské muzeum Jilemnice – Zvědavá ulička Jilemnice

Jilemnický zámek
Jilemnický zámek

náročnost: velká

Výchozím bodem výletu je Rozhledna Sovinec. K rozhledně se můžete vydat, pokud se autobusem z Vrchlabí nebo Jilemnice svezete Na Křížovky (autobusová zastávka Benecko, Mrklov, na Křížovkách). Od zastávky půjdete k parkovišti, z jehož levého rohu se vydáte pěšinou, kolem lesa, mezi loukami a zhruba po 500 m dorazíte k místu, kde se na vrcholku kopce Sovinec (765 m n. m.) nachází dřevěná rozhledna.

Od rozhledny se po stejné cestě vrátíte k parkovišti, přejdete přes silnici a půjdete vpravo po žluté turistické trase, kterou se budete ubírat vzhůru až na vrchol Předního Žalého (1 019 m n. m.). Tady stojí kamenná rozhledna Žalý, která byla postavena v roce 1892. Za dobré viditelnosti lze z rozhledny přehlédnout celé panorama Krkonoš, části Jizerských a Orlických hor, podhůří a části Českého ráje.

Od rozhledny se vydáte po červené turistické trase, nazývané Bucharova cesta, směrem na Benecko. Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Cesta byla vybudovaná jilemnickým klubem českých turistů a z velké části i zásluhou samotného Jana Buchara.

Benecko je nejvýše položená horská obec v západních Krkonoších. Při své cestě projdete jeho centrem po červeně značené trase a budete mít možnost se mnohokrát zastavit a kochat se úžasnými výhledy na hřebeny Krkonoš. Ideálním místem pro krátkou zastávku je například Jindrova skála, již budete míjet na levé straně cesty zhruba po 500 m od turistického rozcestníku umístěného u centrálního parkoviště v centru obce. Podle místní legendy sídlil u skály poustevník řádu sv. Benedikta, podle kterého se údajně později pojmenovala obec Benecko. V těchto místech nyní stojí kaplička sv. Huberta, patrona myslivců.

Od kapličky budete pokračovat stále po Bucharově cestě, minete další turistický rozcestník a zhruba po 1,3 km, ještě před rozcestníkem u Kotelské vyhlídky, odbočíte vlevo na lesní pěšinu směrem na Horní Štěpanice. Cesta vás povede mezi lesy a poli až k evangelickému hřbitovu a dále ke katolickému hřbitovu s kostelem Nejsvětější Trojice, kde se napojíte na silnici. Od parkoviště u kostela Nejsvětější trojice budete pokračovat po silnici a zhruba po 100 m se dáte vpravo a po lesní cestě až k Zřícenině hradu Horní Štěpanice. Hrad sestával ze dvou částí, výše položeného a lépe opevněného Horního hradu, který obývalo panstvo, a Dolního hradu, do kterého byla soustředěna výroba. Literární prameny označují za zakladatele hradu na přelomu 13. a 14. století Jana z Valdštejna, hrad však podle archeologických nálezů, které potvrzují Balbínovu domněnku, vznikl již ve 2. polovině 13. století a byl založen v roce 1254 Jindřichem z Valdštejna. Ve 14. a 15. století byl i nadále v držení Valdštejnů – v této době se v širším okolí hradu rozvíjela těžba rud a zlata a hrad se stal správním centrem oblasti. Na počátku 16. stol. přestal hrad sloužit k obývání a roku 1524 byl zcela opuštěn.

Od Štěpanického hradu se vrátíte stejnou cestou ke kostelu Nejsvětější Trojice. Od kostela budete pokračovat vlevo po cestě, která je zároveň cyklistickou trasou K10, až ke křižovatce, kde zabočíte vlevo a napojíte se opět na červeně značenou Bucharovu cestu. Touto cestou půjdete kolem kaple v Dolních Štěpanicích, přejdete po mostě přes řeku Jizerku a zahnete vlevo na hlavní silnici (Krkonošská). Zhruba po 1 km odbočíte vlevo a budete se ubírat červeně značenou Bucharovou cestou (ul. U Jizerky) ke kruhovému objezdu v Hrabačově. Tady přejdete silnici a kolem autobusové zastávky směřujete opět k hlavní silnici (Krkonošská), zde po pár krocích přejdete přes silnici a po cestě dojdete k rozcestí, kde se dáte vlevo (ul. Hanče a Vrbaty). Tato cesta je zároveň cyklistickou trasou č. 22 a zavede vás k domku Bohumila Hanče. Bohumil Hanč, který patří k nejslavnějším českým lyžařským závodníkům, žil se svou ženou v hrabačovském domku č. p. 771 v období před první světovou válkou. Dne 24. 3. 1913 se zúčastnil na krkonošských hřebenech závodu na 50 km, během něhož po statečném boji s rozbouřenými živly krutých hor v důsledku vyčerpání a podchlazení zahynul.

Od domku Bohumila Hanče pokračujte po červené turistické trase, přes železniční přejezd, podél levého břehu řeky Jilemky až ke kruhovému objezdu. Přejdete silnici a kolem domu U Labutě jděte rovně a zhruba po 100 m se dáte první odbočkou vpravo, a pak po dalších 100 m zahnete vlevo, čímž opouštíte Bucharovu cestu a napojujete se na žlutě značenou turistickou trasu. Pěšina vedoucí Zámeckým parkem vás zavede ke Krkonošskému muzeu umístěnému v nádherné budově Jilemnického zámku. Krkonošské muzeum bylo založeno v roce 1891 v souvislosti s prvními přípravami na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze. V prostorách bývalého zámku hrabat Harrachů sídlí od roku 1953. Rozhodující zásluhu na vybudování muzea náleží někdejšímu řediteli dívčích škol v Jilemnici Jáchymu Metelkovi (1853–1940). Od roku 1979 je muzeum součástí Krkonošského muzea Správy Krkonošského národního parku. Muzeum se ve svém sbírkotvorném programu zaměřuje především na historii a národopis západních Krkonoš, počátky a vývoj českého lyžování, v galerijní oblasti především na dílo Františka Kavána (1866–1941). Stálé expozice doplňuje každoročně řada výstav a doprovodných akcí.

Po prohlídce muzea na vás čeká v Jilemnici ještě jedna unikátní část města, kterou rozhodně nesmíte vynechat. Po žluté turistické trase vedoucí kolem fary (ul. Kostelní), základní školy (ul. K Břízkám) a sochy sv. Jana Nepomuckého dojdete k roubeným chalupám ve Zvědavé uličce. Zvědavá ulička je unikátním souborem staveb lidové architektury. Většina domů pochází z doby po požáru města v roce 1788. Název uličky vychází z faktu, že domy na západní straně jsou za sebou postaveny tak, aby každý další byl posunut o jednu okenní osu blíž do ulice. Ta se tím rychle zužuje a stáčí, a domy působí dojmem zvědavosti svých obyvatel, kteří jako by chtěli pozorovat dění na tehdejší hlavní třídě.

 

Bodů na trase:
0
Délka:
16,3 Km
Převýšení:
-732m